Tato otázka je velice zajímavá. Problém je hlavně v tom, že se už nemáme koho zeptat. Mně bylo loni sedmdesát let, lidem o dvě tři generace starším by bylo kolem sto padesáti. Když jsem studoval, zaměřoval jsem se spíš na květinářství a sadovnictví (neplést si s ovocnářstvím), proto jsem po antikvariátech sháněl literaturu jiného zaměření než zelinářství. Mezi moje trofeje uvedeného snažení patří i třídílný Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný (Československá akademie zemědělská, Praha, 1934) a z něj cituji:
Česnek kuchyňský, Allium sativum L. ... 1 kg obsahuje asi 1000 stroužků. ... Česnek vyžaduje těžší půdy ve staré síle hnojivé, ... Mokra v půdě nesnáší, stejně je třeba varovati přímému hnojení chlévskou mrvou, místo níž se osvědčuje přihnojení síranem amonným, Thomasovou moučkou a 40% draselnou solí. V osevním postupu se řadí do 2. trati po okopaninách, ... (konec citátu).
Z toho je patrné, že i před sto lety se česnek přihnojoval, ale byl celkově drobný, protože to, čemu já říkám odrůdy s normálními stroužky (např. Vekan, Slavin II, Lukan), mají v jednom kile okolo dvou set stroužků, velkostroužkové (např. Jovan, Rusinka, Janko, Havran) jich mají šedesát až sto. A kde je těch jejich tisíc stroužků v jednom kilogramu.