Šlechtěním českých odrůd česneku se zabývám už téměř 30 let. V současné době jsme jediným pracovištěm v České republice, které je zaměřeno výhradně na šlechtění česneku kuchyňského. Pro svou práci potřebujeme tkáňovou laboratoř a technické izoláty, kam vysazujeme laboratorně ozdravené materiály. Samotné množení sadbového česneku nám zajišťují smluvní množitelé po celé republice.

Smyslem naší práce je šlechtění odrůd česneku, které budou spotřebitelům i pěstitelům po všech stránkách vyhovovat, a dodávat kvalitní sadbu. Každá odrůda je něčím specifická a má na trhu své opodstatnění. Nelze vytvořit odrůdu, která by měla výhody paličáků i nepaličáků. Odrůdy s deseti patnácti stroužky nemohou mít stroužky tak veliké jako odrůdy s jejich polovičním počtem.

Jak do našeho sortimentu nové odrůdy přibývají, tak zase jiné mizí. Ne že by byly špatné, ale nové je natolik překonávají, že pěstování některých starších ztrácí na významu.

Naše odrůdy se vyznačují možností přesadeb z vlastní produkce v následujících letech bez snížení jejich výkonnosti. Klasické odrůdy může pěstitel využívat třeba celá desetiletí, pokud bude mít šťastnou ruku při výběru sadby a zdravý pozemek, na kterém česnek pěstuje. U „bezvirózních“ odrůd to tak není. Jejich výkonnost postupně klesá, takže po třech letech je lepší koupit sadbu novou. Naproti tomu  sadba některých zahraničních odrůd, která se k nám v posledních letech dováží, se musí obnovovat každoročně, protože už druhým rokem poskytuje zcela neuspokojující produkci.

Ve snaze podpořit české zemědělce pěstující naše odrůdy česneku jsme se rozhodli od sezóny 2014/2015 neúčtovat pěstitelům licenční poplatky za opakovanou výsadbu, na které máme ze zákona právo.

Naším cílem je produkovat sadbový česnek nejvyšší kvality za přijatelnou cenu jak pro konečné zákazníky, tak i pro zahrádkářské prodejny. Zároveň chceme podporovat české zemědělce, naše smluvní množitele, co nejvyšším možným finančním ohodnocením za jejich kvalitně odvedenou práci. Veškerý náš sadbový česnek je vypěstovaný pouze na území České republiky.

Nákupem naší sadby podpoříte jak naše zkvalitňování služeb zákazníkům a další šlechtění kvalitních výnosnějších odrůd, tak i české zemědělce, s kterými při produkci sadby spolupracujeme.

V roce 2014 jsme za náš sortiment českých odrůd česneku získali prestižní ocenění Zlatý klas 2014.

S profesionálním šlechtěním česneku jsem se dostal do styku na šlechtitelské stanici v Heřmanově Městci už v roce 1981 a od roku 1989 jsem měl šlechtění česneku ve svém popisu práce. Snažil jsem se shromáždit co největší množství krajových odrůd, abych měl důkladnou představu o typech česneku, které patří do české kuchyně.

V tomto sortimentu jsem měl i více než dvě stě klonů tzv. „ruských paličáků“. Tyto česneky se na našem území pěstovaly ve velké míře a pro velikost stroužků byly docela oblíbené, třebaže do české chuti úplně nezapadaly. Mým cílem bylo vyšlechtit odrůdu ruského typu, která by tvořila 6–8 stroužků a vyznačovala se ušlechtilou chutí českých registrovaných (tehdy povolených) a krajových odrůd. Takto nastavená laťka se postupně ukázala jako nedosažitelná v obou bodech. Počet stroužků se lišil podle stanoviště. Na většině míst klesal průměrný počet stroužků v cibuli k číslu čtyři. A pachuť, třeba jen mírná, také zůstávala. Rovněž skutečnost, že tyto česneky jsou významnými nositeli virových chorob, mě utvrdila v názoru, že tuto šlechtitelskou cestu mám výrazně omezit. A není třeba litovat. Naše velkostroužkové česneky 'Jovan', 'Havran' a 'Havel' je určitě předčí.

Od roku 1992, kdy jsem přešel do privátní sféry, využívám ke šlechtění už jen původní materiál českých krajových nebo už dříve ze sortimentu vyřazených odrůd.

Nejvýznamnějším předělem v naší práci byl vstup České republiky do Evropské unie a s ním i povinnost nově registrovat pouze ozdravené, tzv. „bezvirózní odrůdy“. To znamenalo úplnou změnu práce nejen v novošlechtění, tedy tvorbě nových odrůd, ale hlavně ve šlechtění udržovacím, tedy udržením těchto odrůd na stejné úrovni. Vyšlechtění nové odrůdy se protáhlo z původních 5–7 let o další 3-4 roky, bylo nutné zřízení tkáňové laboratoře, kde se ozdravoval nejen původní materiál, ale v průběhu životnosti odrůdy je nutné její opakované ozdravování. To všechno sebou nese také výrazné zvýšení nákladů.

V roce 2017 jsem firmu předal synovi Václavovi.

Názvy našich odrůd vycházejí z jmen členů rodiny. Máme deset dětí, tak každému byla přidělena odrůda:

Lukáš – 'Lukan',

Anna – 'Anin',

Eliška – 'Elin',

Bětuška (Alžběta) – 'Bjetin',

Jan – 'Jovan' (ze slovinštiny),

Václav – 'Vekan',

Slávinka (Zdislava) – 'Slavin',

Antonín – 'Anton',

Matouš – 'Matin',

Stanislav – 'Stanik'

podle manželky Blanky - 'Blanin´

Tím byla rodina vyčerpaná, tak se muselo hledat jinde. Odrůda 'Džambul' má jméno podle tehdejšího jména města v Kazachstánu. Sestra Mirka přinesla krajovou odrůdu, která byla využita při vyšlechtění stejnojmenné odrůdy. 'Japo II' je ozdraveným klonem z původní odrůdy 'Japo', vyšlechtěnou šlechtitelem zeleniny panem Jaroslavem Pourem (Japo je zkratkovým slovem z jarní – podzimní nebo Jaroslav Pour). Podobně 'Záhorský II' je ozdraveným klonem z původní velmi kvalitní odrůdy 'Záhorský'. Odrůda 'Benátčan' není našim dílem, tu jsme koupili i s názvem od jiné české semenářské firmy v době, kdy o česnek nebyl zájem a nám bylo líto, že by se měla z českého sortimentu ztratit, když vlastník o její pěstování neměl zájem. 'Havran' je zkrácením příjmení mého nejvýznamnějšího česnekového učitele, pana Ing. Pavla Havránka, CSc. Chtěl jsem ho takto překvapit, bohužel se toho nedožil.

Protože máme rozpracovaná další novošlechtění, předpokládáme, že budeme vybírat názvy mezi jmény lidí blízkými našim srdcím.