Rozdružuje se krátce před mořením. Ale nemusí to být den dopředu, klidně i čtrnáct dní. 
26. 9. jsem na podobný dotaz odpověděl: Řekl bych nemořit, ale kontrolovat. V případě nutnosti namořit třeba na konci října.
Vycházel jsem z dlouhodobé předpovědi, že už se má ochladit. Ale moc jim to nevychází.

Děkuji za odpověď.  S tím rozdružením jsem myslel Vaši odpověď na vlákno z 19.9.2017 13:58 kdy jste psal tazateli že se rozdružit už může... Tak to tedy nechám tak zatím. Ono někdo to loupe už koncem srpna, tak nevím jestli to má nějaký vliv např. na vysychání apod. 

Ono toť otázka vždycky ..mořit či nemořit. zatím vypadá česnek velice pěkně.

Jinak když se moří v Sulce dáváte tam celé palice nebo se musí po stroučcích? Uvidíme jak se to letos vyvine, ono ty předpovědi se taky mění skoro každý den..

Tak ať se daří a přeju pěkný den.

Moří se samostatné stroužky, celé cibule určitě ne.

Řekl bych nemořit, ale kontrolovat. V případě nutnosti namořit třeba na konci října.

Pokud česnek před výsadbou nejeví známky napadení vlnovníkem česnekovým, pak moření v Sulce sice neuškodí, pokud se nebude mořit 12 hodin, ale není nutný.
A druhá otázka: z mrazu si vlnovník nic nedělá, přežije každý mráz, který se u nás může objevit.

Stoprocentně spolehlivé skladování česneku v domácnosti neznám z důvodu velkého výskytu vlnovníka česnekového, jak konečně sám uvádíte. Určitě se i letos objeví pěstitelé, kteří budou uvádět, že nikdy vlnovníka neměli a proč ho letos mají. Zkrátka se pořád rozšiřuje. Jako dobré se jeví zavěšení s různými aromatickými bylinami někde na průvanu nebo uložení v lučním seně. 
Vámi navrhovaný způsob nebude funkční. V ledničce je stoprocentní vzdušná vlhkost a tu česnek dlouhodobě nesnese.

To je dobrý nápad určitě vyzkouším..

Správná otázka. Největším problémem při pěstování česneku je jeho uchování po sklizni. Před několika lety (ono to letí, to jsou už desetiletí) s tím nebyl problém. Ale teď nám dává pořádně zabrat roztoč vlnovník česnekový. Zkoušíme na něj různé fígle s různým úspěchem. Nejhorší je přitom to, že co se jeví jeden rok jako spolehlivé, následující rok nefunguje.
Atož co včil s tou krabičkou? Mezi fungující způsob uchování se jeví také uložení v papírových sáčcích, ale je možné, že se jedná pouze o sáčky jednoho konkrétního výrobce (a možná i výrobní šarže). Nevím, jestli to bude i v papírových krabičkách. Mohlo mě už dřív napadnout to zkusit. Ale možná někdo z dřívějších zákazníků má pozitivní (případně i negativní) zkušenost a mohl by nám to tady napsat. Pokud to nikdo nenapíše, tak se prosím ozvěte, až krabičku dostanete. To bude počátkem září. A pak to vyřešíme.

Pozdravujem vas . Na vaše otazky najdete odpoveď ak si prečitate aj par predchadzajucich  prispevkov . Čo sa tyka vlnovnika , ak si date do vyhladavača    Vlnovnik cesnakovy prip. jeho lat. nazov tak dostanete dosť veľa aj sa opakujucich informacii . Tak isto sa dostanete na stranky tejto diskusie a pri pozornom čitani aj datumov otazok dôjdete k poznaniu že každy rok sa opakuju tie iste otazky .
ĎAKUJEM p. Kozak že mate  s nami TRPEZLIVOSŤ  a stale dookola odpovedate  na to  iste pričom vam KRADNEME čas potrebny na ine veci !!

Morenie v sulke ochrani sadbu - urodu zatiaľ nevieme spoľahlivo ochraniť proti vlnovnikovy ! Jeho rozmnožovacia schopnosť ako aj schopnosť presunu je  obrovska . Chemicka ochrana možna len pripravkami ktore NIE Sú URčENE NA CESNAK. Sam po zbere urody vytriedim cesnak na sadbu, kuchynu len potrebne množstvo ktore rozdelim a samostatne -oddelene uskladnim na rôznych miestach . Ostatny cesnak odpredam a zaujimam sa ako dlho vydržal.

toho roku som poslednu kontrolu robil 8,4,2019 a s prekvaujucim zaverom ??
Japo 2 ako som predpokladal dopadol najlepšie  Rumunia Red čast poškodena ale v dobrych stručikoch sa začinajuce napadnutie prejavilo na spodku stručika pri koreňoch zatiaľ čo bolo bežne že poškodenie začinalo na špičke. Par cibuľ bolo bez napadnutia ale sa ťažko lupali ,  nie je to akasi forma mutacie - prirodnej  ochrany a  cesta ktorou ma smerovať vyber sadby na ďalšie pestovanie ?? Čas ukaže. Ostatny cenak do tejto kontroly neprežil a bol odstraneny.  Svojim prispevkom som nemal v umysle niekoho uraziť ani unudiť.

Moje malá tisícovka...                                        Dobrý den. Přidávám jen podobnou zkušenost s letošním nákupem Vekanu z Buchlovic. V domnění, že sadbový česnek bude zdravý, nedal jsem v září do Sulky a v listopadu jsem přes 50% vyhodil. Havran a Havel byly v pohodě. Jsem asi naivní, když si myslím, že sadba bude zdravá. A proto i pochybnost o tom, jestli do zahrady pustit nové odrůdy. Zatím, zatím mi můj tradiční česnek vydržel v garsonce i 14 měsíců. Udělám vše pro to, aby to tak bylo i nadále!!! Zdravá sadba!!                              Všem třem pánům Kozákům, všem česnekářům a česnekyním hodně úspěchů, pevné zdraví, pěkné vánoce a skvělou sklizeň! 

Koncentrace byla v pořádku, mořil jsem najednou všechny tři odrůdy. Rád bych Vám to poslal, ale skončilo to v odpadkovém koši.

Přeji pohodový den

Váš česnek je napaden vlnovníkem česnekovým. Po namoření v Sulce (stačí 2 - 3 hodiny, ne více) můžete vysázet i stroužky. Pacibulkám tuto lázeň také dopřejte, ale nečekejte na jaro, vysejte ještě teď´ zemi jim bude líp než ve skladu. A vysévejte mělce, asi 1 cm.

Dobrý den, Váš problém s vlnovníkem je následující: 1) je třeba rozlišit, zda vlnovník se do skladu dostal zároveň s aktuálně sklizeným česnekem, nebo 2) je již ve skladu jako  pozůstatek po sklizni loňského česneku. Tedy relikt z minulé sklizně. Pokud ad 1) Chce to řádně mořit Sulkou, a během vegetace používat koloidní síru (dříve Sulikol, dnes Kumulus, Solfatan a pod.). Tu koloidní síru můžete míchat s čímkoli, třeba v postřiku s močovinou, nebo jiným prostředkem. Existují sice i jiné akaricidy, ale ty nemají registraci, a taky kdo by to pak jedl. Pokud ad 2), tak nátěr regálu, stěn a kontejnerů na uskladnění je dobrá natřít, nebo postříkat Savem.  Ale pozor, pod názvem Savo se prodává kde co. Chce to t.zv. "Savo na bazény a pitnou vodu". Nejlépe je použít kvůli ceně chlornan sodný. Ten se musí ovšem naředit na cca 5%. Tedy pokud si pořídíte 20% chlornan sodný tak ředit 1:4. Hypermangan Vám fungovat nebude, je to antiseptikum, nikoli akaricid. A jeho vzorec je KMnO4.  Čili shrnutí: Nepřitáhnout si do skladu "novou" generaci vlnovníka a zlikvidovat starou, ve skladu již hladově čekající, Navíc je to takhle "EKO-bio"

Dobrý den, zrovna jsem chtěla psát dotaz, jak si ošetřit skladovací prostor, abych zlikvidovala vlnovníka, který se tam čas od času objeví. Česnek skladuji v papírových bedýnkách od ovoce na chodbě rodinného domu, kde je cca 15 stupnů, většinou tam vydrží až o další sklizně. Noviny po česneku spálím, připravím si nové papírové bedýnky, ty vystříkám Savem. Nevím jak zdatný cestovatel vlnovník je, případně jak dlouho vydrží "bez žrádla", nechtělo se mi vytírat celý prostor Savem a postřik stěn nelze. Máte někdo z pěstitelů tip, jak udržovat prostor pro uskladnění, případně nějaké další fígle? Děkuji

Dobrý večer pani Kopecká, pokud vám vydrží uskladněný česnek do další sklizně,tak v tom případě vás skladištní škůdce vlnovník trápit nemusí.

No, on právě nevydrží všechen, občas se objeví vlnovník a ty cibule bud vyhazuji nebo první spotřebovávám.... v domácích podmínkách dělám co to jde, aby česnek vydržel co nejdéle, kupovaný nejím, není nad vlastní vydrží vždy. Jsou rozdíly v odrůdách, nejdéle mi vydrží JAPO a to ani nechutná vlnovníkovi... bohužel mi v mé půdě naroste malé, tak ho pěstuju spíš proto, že vydrží dlouho. Skvěle drží i Anton, Lukan.

Jak ochránit česnek proti vlnovníku v domácích podmínkách není jednoduché. Také děláme ve spolupráci s některými pěstiteli různé pokusy, ale zatím se nám nic nejeví na sto procent, co bychom mohli všem doporučit.
Váš postřeh u odrůdy Japo je správný. Vlnovník ho nenapadá.

Pane Kozák, u Japa je fascinující ta výdrž, předloni jsem dělala "pokus" a několik cibulí jsem uchovala až do září dalšího roku... jasně, už neměly sílu jako po sklizni, ale pěkné tvrdé stroužky s dobrou chutí. Letos jsem JAPO nestihla, ale příští rok si zas pár stroužků zasadím.  Lepší výdrž jak Benátčan, alespoň u mne. Za těch cca 8 let co sázím vydrží spolehlivě nejdéle, Ale Anton mu spolehlivě "dýchá" na záda. Ten většinou tak dlouho nevydrží jen proto, že mně chutná nejvíc, je to moje nejoblíbenější odrůda na syrovo, do salátu, mnam

Podle mé zkušenosti nepaličáky vlnovník zrovna moc nenapadá. Buď mu nechutnají, nebo mu nevoní - čert ví. A Japo je nepaličák. Bohužel u mne Japo vyrostl vždy malý, prostě bonsaj. Tak jsem ho  přestal pěstovat. Pokud by se ale vyskytl klon, který dá alespoň 90 až 100 g na sušenou cibuli, šel bych do něj po 40 letech znova. Chuťově i trvanlivostí byl perfektní.

My tady sice píšeme Japo, ale bavíme se o naší odrůdě Japo II. A ten dorůstá stejně jako ozimé nepaličáky.

Bohužel, ani u JAPO II jsem dosud nenarazil na cibule o hmotnosti 100 g a větší. Z menších cibulí stroužky  na sadbu  zásadně nepoužívám. Holt jsem fanda "vysokotonážního" česneku a taky opata Mendela. U Japo II bych i trochu slevil, protože je opravdu dobrý. Ale takový zatím není dostupný...

Pozdravujem p. Kašpar. Vaše prispevky su "chemicky " na vysokej urovni čo poteši . Ako môže vlnovnik prežiť obdobie - ako dlho , ak v sklade nema "čo papať?" cibuľoviny su vysadene , cibuľa v kuchyni spracovana ako aj cesnak nove len z obchodu ? je nutne ošetrenie skladu ?

Také Vás zdravím. Jak dlouho vydrží Vlnovník držet hladovku opravdu nevím. Já ho likviduji mořením Sulkou, během vegetace postřikem koloidní sírou, t.j.rostlin a půdy okolo a desinfekcí skladovacích prostor (bedničky a podlahy pod bedničkami) 5% chlornanem sodným, což je Savo na bazény - zatím se to daří. A v chemii mám pouze středoškolské znalosti. Zahradní chemii se snažím používat podle Nařízení komise EU č. 889/2008 ze
dne 5. září 2008. Tedy  prostředky vyhrazenými pro ekologické zemědělství. Na fotce je ten dlouhý nový, ten se zkráceným stonkem a stroužky jsou rok staré. Fotka 2 roky stará, letos jsem nefotil, ale bylo to  stejné.

Dobrý den, můžete prosím napsat jakou dáváte dávku při postřiku koloidní sírou? Protože na kumulusu není dávka pro česnek uvedená. Děkuji

Dobrý den,to by mne taky zajímalo, při jaké teplotě aplikovat postřik a kolikrát postřik aplikovat za dobu vegetace. Děkuji.

Dobrý den, pánové. Začnu od začátku: Mořím v polysulfidech Ca, konc 0,7% - Sulka obsahuje CaSx 14%, tedy 5% Sulkou. Mořím 2x opakovaně, s minimální prodlevou při teplotě okolo 16°C. Poprvé min. 6 hod, podruhé min. 8 hod. Ona ta Sulka taky mimo Vlnovníka potlačuje i Fusarium, nezlikviduje ho, ale je rozdíl, když Vám Fusarium sežere 30%, nebo jen 3% úrody.  Moření v  uzavřené nádobě, (velká okurková sklenice) s vzduchotěsným víčkem,  ve sklenici je co nejmenší vzduchová bublina, ve tmě. Sklenicí je dobré občas zakvrdlat. Roztok se rychle rozkládá za úniku sirovodíku (Sulfan). Rozklad urychluje teplota, přístup vzduchu a světlo. Do naředěné Sulky přidám 1 kapku Jaru (ne víc) na 1 l roztoku. Chce to přesně měřit a nepřekračovat teplotu.  Důležité je zahubit Vlnovníka úplně. Ta potvora je totiž partenogenetická.  Takže moření 2 hodiny jak je zde doporučováno, považuji za omyl.  A pokud i při správné aplikaci někomu tenhle roztok "popálil", tak popálil stroužek napadený Fusariem. To začíná napadat stroužek nejčastěji u podpučí. A Sulka Fusariem napadenou část v počátečním stadiu zlikviduje. Že pak stroužek nemůže vyrašit je snad jasné.
Ke koloidní síře: Používám Sulikol K, (včasný nákup, před koncem výroby) což je 50% koloidní síra. Kumulus WG je 80%. Takže bude zřejmě třeba koncentraci o cca 1/4 až 1/3 snížit. Kumulus ale vyzkoušen nemám.  Postřiky jsou opět o teplotě. Sirné postřiky při vyšších teplotách mohou působit fytotoxicky. Stříkám s jara Sulikolem, když jsou rostliny cca 4-5 cm velké 0,6% - 0,8%. Pokud kombinuji s Kuprikolem proti Pseudomoniázám, dávám spodní koncentraci kvůli synergismu. Podruhé cca 4 týdny před sklizní 0,4% opět s Kuprikolem kvůli skládkovým chorobám. Teploty nejlepší okolo 16°C, při 20°C snižuji koncentraci, nad 24°C nestříkám. Stejně tak neošetřuji, pokud na rostliny svítí slunce. Spotřeba :cca 6 - 7 litrů na 10m2 včetně 1/2 m pásu kolem záhonu. Jinak liché roky používám Kuprikol, sudé Hypermangan. Hypermangan ovšem samostatně - sytě růžový roztok, barva asi tak "Beaujolais nuovo" A pozor: Tímhle způsobem se Vlnovníka nezbavíte hned, ale trvá to tak 2 až 3 roky.

Dobrý večer, děkuji pan Kašparovi za vyčerpávající odpověď. Pokusím se Váš postup aplikovat i u sebe. Možná je to návod i pro další pěstitele.

Dobře jste si všiml, asi jsem to nepřesně specifikoval. Má-li záhon s česnekem 10 m2 a půlmetrový okraj (to jsou např. cestičky) dalších 12 m2. tedy celkem 22 m2. Máte-li pokropit 22 m2 celkem, tak se mi nezdá 6 až 7 litrů, navíc ekologického postřiku tak mnoho.  Pravda, pokud použijete jemnější trysku, spotřebujete méně.  Já používám jakýsi čínský postřikovač s dost hrubou tryskou. Jinak to vychází podle mne na 2,7 až 3,2 deci na 1 m2. Tedy pokud má být půda i rostliny dobře postříkány.

Mockrát děkuji za odpověď.

Pan Kašpar ďakujem za odpovede na nenapisane otazky . morenie sulkou najprv 6 hod. a potom opakovane asi s novym roztokom 8hod.?kvôli degradacii sulky ?

Či sa zbavim vlnovnika vašim postupom mam pochybnosti pri nutnosťi    posuvať vysadbu na neošetreny pozemok - 4 ročny cyklus. schopnosť transportu aj vd´aka prudeniu vzduchu  tj.aj od susedov. a čo cibuľa kuchynska či ine cibuľoviny ale VĎAKA ZA NAVOD . chybička se vloudila  zahon   2 x 5 m --10m2 a uličky 0,5m dookola t.j 3 x 6m   je plocha spolu 18m2

ak sulka degraduje aj na sirovodik čo je jedovaty plyn nie je to cesta na suche ošetrenie hlavne kuchynskeho  cesnaku? do  dobre uzatvarateľnej nadoby dam cesnak k nemu do samostatnej nadoby sulku a to cele vystavim po dobrom uzavreti na svetlo nie slnko a po ??? dňoch mam vyriešene ??   sam očakavam dodanie  vakuovych doz skusim udusiť vlnovnika ďalši krok bude pridanie co2 či  čisty dusik /mam pristup k tekutemu /

 pan Kozak môžete nas informovať ake aj neuspešne pokusy skušali už pestovateľia aby sa nestracal čas pri opakovani už raz neuspešnych pokusov !!!  ĎAKUJEM
sučasny stav  nasvädčuje tomu že sa budeme musieť s tymto škodcom naučiť žiť a realizovať večny boj. ako je to s pasavkou zemiakovou či chovatelia kralikov s morom kralikov atd.

Vidím že jsem napsal víc nejasných věcí. Dobře myslel, blbě napsal. Tak za 1) Sulkou mořím opakovaně, pouze ale 2x. Třetí opakování nemá už účinek. To mám mnohokrát vyzkoušeno. Tedy naředím Sulku, a mořím nejméně 6 hodin, pak sleju a mořím další česnek stejnou Sulkou, moření prodloužím o dvě hodiny. To moření je nutno provést tak, aby se Sulka co nejméně degradovala. Já používám výše popsaný postup. Jedná se tedy o opakované použití Sulky.  S tím počítáním okraje záhonu jsem neuvedl jeho rozměr. Já sázím na záhon cca 10 x 1 metr. Tedy obvod je 22 metrů. Váš záhon 5 x 2 m má obvod 14 metrů. Snad takovou prkotinu nebudeme řešit jako školní příklad na minima a maxima funkce přes derivace. Nejmenší okraje by Vám vyšly na záhoně tvaru čtverce o straně 3,16 m. Tam by to zase šlo špatně okopávat motyčkou. 2) Jedovatost sirovodíku. Ono se toho H2S neuvolňuje tolik, aby se mohl někdo otrávit kromě Vlnovníka. Zkažené vejce v Čechách zvané pukavec či záprdek taky vypouští H2S a zatím se s ním nikdo neotrávil.  Ještě tam mám jednu chybku: správně je "Beaujolais nouveau" to pro jazykové puristy.....

Vážení pánové. Jsem rád, že se tu díky panu Kašparovi a jeho obdivuhodné píli rozvinula diskuse na téma ochrany česneku před škůdci. Ochrana česneku proti škůdcům je velice složitý problém, který těžko může vyřešit každý soukromě, proto je dobře, když se pěstitelé o své zkušenosti  podělí a mohou je porovnat se zkušenostmi jiných. Hlavní problém je totiž v tom, že bez  profesionálního experimentu se všemi patřičnými úkony, nedokáže pěstitel s jistotou usoudit, zda dané ošetření opravdu souvisí se snížením či zvýšením výskytu škůdce, zvláště pak v případě, kdy je škůdce v porostu bez rozboru prakticky nedetekovatelný a u sklizně je menší napadení detekovatelné též jen laboratorně.  Proto můžeme být přesvědčeni, že naše ošetření vlnovníka zničilo, zatímco jeho nižší výskyt může souviset s něčím úplně jiným. To však těžko pěstitel posoudí bez zkušeností dalších pěstitelů. Při profesionálních experimentech je totiž základem zjištění míry napadení ještě před experimentálním zásahem, teprve potom lze míru napadení srovnávat se stavem po ošetření.

Moření Sulkou se nedoporučuje po dobu delší než 2 hodiny. Na moření Sulkou byl rostlinolékaři vykonán řádný experiment. Závěr je takový, že delší moření negativně ovlivňuje výnos a na zdravotní stav rostlin nemá žádný efekt. Popálením česneku se nemyslí popálení stroužku (k tomu by bylo zapotřebí opravdu dlouhé moření nebo velmi špatný zdravotní stav), nýbrž popálení kořenových špiček, které jsou nejcitlivější a (hlavně) neregenerují. Z toho důvodu je též vhodnější moření už v průběhu měsíce září, kdy je česnek v
dormanci a kořínky se ještě nevytváří. Fungicidní účinky Sulky není radno využívat. Jsou totiž naprosto minimální a k tomu by bylo opravdu zapotřebí pro česnek nepříznivé delší moření. Škody způsobené Fusariem by to v žádném případě nesnížilo o desítky procent, ale maximálně okolo 1 %. Co se týče Fusaria,
vyvíjí se poměrně rychle, záleží tedy zejména na zdravotním stavu pozemku, moření, které nepůsobí i během vegetace, má minimální účinek (pokud vůbec nějaký). Ověřit to jde např. tak, že vysadíte pacibulky (jejichž
prostřednictvím se Fusarium nepřenáší) a stroužky pěstované předchozího roku ve stejné půdě s výskytem Fusaria. Při sklizni zjistíte, že míra poškození rostlin ze zdravých pacibulek a neošetřených stroužků je stejná. Z toho důvodu jsme poslední roky přestali používat i Rovral a zaměřujeme se na experimenty s
biologickými přípravky, které česnek chrání po celou dobu vegetace. 

Bohužel snížení výskytu vlnovníka nelze přisuzovat ani provedeným postřikům během vegetace, nýbrž faktu, že výskyt vlnovníka je poslední 2 - 3 roky výrazně nižší, než např. v roce 2013 a 2014. |Samozřejmě je to oblast od oblasti. Někde ani v letech 2013 a 2014 s vlnovníkem problémy nebyly, zatímco v posledních
letech se vyskytnout mohl. Určitě by likvidace netrvala 2 - 3 roky, neboť vlnovník se množí tak rychle, že i kdyby byl během vegetace omezen (a ne zlikvidován), namnožil by se zase během skladování při nejmenším na původní stav. Navíc je podle rostlinolékařů během vegetace velmi dobře chráněn, proto
by postřik sirnatými přípravky musel být v takové koncentraci, která by zlikvidovala i rostlinu.

Postřik proti Pseudomonázám je zbytečný, v našich podmínkách se na česneku
nevyskytují.

Každopádně jakýkoliv experiment na ochranu rostlin proti vlnovníku má význam, protože ten je v současné době hlavně díky způsobu šíření nejobávanějším škůdcem. Podle některých zdrojů se dokáže šířit i na vzdálenost tisíc kilometrů. Vzhledem k tomu, že se šíří pasivně vzduchem, podobně jako spóry plísní, je těžké se mu ubránit. Podle zkušeností se domnívám, že není tak důležité zaměřovat se na dezinfekci vyprázdněných skladových prostor (i podle některých zdrojů ve skladech bez upravené teploty není schopen bez česneku vlnovník přezimovat), ale hlavně na důsledné moření a to ideálně už v průběhu září, čímž se zajistí, že česnek nebude během skladování před výsadbou napaden. Bohužel u většiny experimentů, včetně těch našich, je závěr stejný - tudy cesta nevede.

Přeji dobrý den a úspěch v podnikání. Vyjádřím se napřeskáčku. 1) Pokud tvrdíte, že se v našich podmínkách pseudomoniázy nevyskytují, tak jak je potom možné, že se na Vašem webu objevilo letos z jara několik  snímků od různých pěstitelů, typických ukázek téhle bakteriální hniloby?  S Vaším tvrzením nesouhlasím.
2) Délka moření a poškození Sulkou - mluvím o klasické Sulce, tedy o polysulfidech Ca. Dělal jsem s tím řadu pokusů, několik let. Zejména teplotu a délku moření. Ve stejnou dobu, na stejné parcele. A jako optimální vyšlo: minimálně mořit 6 hodin, při teplotě nepřevyšující 16°C.  Krátkodobé moření, t.j. 2-3 hodiny dalo dobrý výsledek jen tehdy, byly-li stroužky předem oloupány, tedy nahé. Byly dříve roky, kdy Sulka prostě na trhu nebyla. Nahradil jsem ji 0,8% až 1% Sulikolem K, stroužky opět nahé. T = max 16°C, D = 1 až 2 hodiny. Na Fusarium fungovala ale pouze Sulka, na vlnovníka obojí. Takže zde souhlasím s výhradou. 3) Doba sázení: Mattioli uváděl termín sadby "Na svatého Václava", Staří pěstitelé "do konce října nejpozději". Já vzal za základ medián a sázím do 15. října v 350 mnm. A k úplné spokojenosti. Pozdější sadba dává menší cibule, alespoň u mne. (Mnoho let odzkoušeno v praxi) a jak jsem předeslal, preferuji velkohlavý česnek. Čili Váš termín výsadby považuji za možný, ale nikoli optimální.
4) K desinfekci bedniček: Vyprázdnění starého a uložení nového k uskladnění. Zde je u mne prodleva několik týdnů (1 až 3 týdny). Že by vlnovník nepřežil tak krátkou dobu o hladu pochybuji. Také zde jde o případné spory, které vypadly z uskladněného česneku. Není nic odpornějšího, pokud rozeberete cibuli na stroužky a vykoukne na Vás penicilin. Takže taky nesouhlas.
5) U mne to dlouhodobé moření fusariózu velmi silně potlačuje. Fusarií je ovšem více variant, možná, že některé variety jsou odolné, jiné nikoli.
Dodatek: Při sklizni dávám všechny odřezky do plastového sudu s těsným víkem, t.j. listy, část stonků, kořínky i se zbytky půdy. Prosypu dusíkatým      vápnem cca 25-40 dg a pak  na přelomu září-říjen tam ještě naleju zbytky Sulky po moření. Do 120 l sudu se vejdou pohodlně odřezky ze 600 až 700 rostlin. Zjara tu páchnoucí hmotu vyhodím na kompost.
Poznámka: Tu pseudomoniázu diagnostikoval u mne známý (ing. CSc) z VÚRV Ruzyně. To lze jen těžko zpochybnit.

Pokusím se odpovědět na všechny body, v některých případech jsme si možná nerozumněli, v některých ne úplně souhlasím;
1) Nerad bych zpochybňoval tvrzení ing. CSc., ale jsme v  kontaktu s několika uznávanými rostlinolékaři a ti už na jaře, kdy se na našem webu objevila Vámi zmiňovaná diskuse na toto téma, uvedli, že s Pseudomonas jakožto patogenem česneku se setkali jen právě v této diskusi na tomto webu. Česká literatura na toto téma mlčí, zahraniční na tom není o moc lépe. Otázkou tedy je, co považujete za typickou ukázku napadení pseudomonázou.
2) Aby se dal pokus skutečně vyhodnotit, je zapotřebí minimálně 3 opakování a opakování pokusu po několik let. U česneku je ta nevýhoda, že je vegetativně množený a každá cibule má trošku jiný výnosový potenciál i zdravotní stav. Proto jsou těžko hodnotitelné experimenty, kde každé opakování z každé varianty má méně než stovky jedinců (ověřeno, z tohoto důvodu jsme nemohli vyhodnotit mnoho experimentů, protože při výpočtu statistické průkaznosti nebyl viditelný žádný rozdíl kvůli velkým rozptylům).
3) Mattioli byl velmi vzdělaný člověk, který však žil už před pěknou řádkou let. Při vší úctě se však česneku příliš do hloubky nevěnoval. Vzhledem k tomu, jak se změnilo životní prostředí i jen za posledních 20 let (globální oteplování, odsíření komínů továren, globalizace trhu a s tím spojený přenos chorob a škůdců po celém světě) lze v současné době ztěží brát jeho doporučení za nejvhodnější. Pravdou je, že pozdní výsadbou se snižuje výnos a zvyšuje se v posledních letech i právě riziko napadení sadbového materiálu vlnovníkem česnekovým. Nicméně k pozdní výsadbě se přešlo v reakci na velké ztráty česneku způsobené napadením fusariem (nejen u nás a nejen na česneku, na pozdní výsadbu se např. v Holandsku přešlo i u dalších cibulovin napadaných Fusariem). Fusarium se vyskytuje téměř všude, proto opoždění sklizně má u většiny pěstitelů velký význam, a to i přes mírné ztráty na výnosu. Naším cílem je vyzkoušet vhodnou biologickou ochranu pro česnek proti Fusariu, díky které by se pravděpodobně mohla i výsadba uspíšit. V současných podmínkách však je v drtivé většině oblastí pozdní výsadba výrazně výhodnější.
4) V mém příspěvku nepíši o dezinfekci bedýnek, ve kterých je česnek skladován téměř do sklizně, ale o dezinfekci vyprázdněných skladových prostor už v období zimy. Týká se to tedy zejména větších pěstitelů, kteří pěstují česnek pro komerční účely a česnek vyprodají už v průběhu podzimu.
Čerpáme ze zkušeností nejen stovek našich (i bývalých) smluvních pěstitelů, ale i zákazníků, kteří naše doporučení aplikovali. To ovšem neznamená, že mají obecnou platnost, proto jsme velmi rádi za jiné zkušenosti. Na druhou stranu zpochybňování našich doporučení na základě zkušeností z jednoho stanoviště je poněkud předčasné.

Dobrý den,  pokusím se upřesnit.
1) S tou "možnou pseudomoniázou"  se to má následovně. Když se u mne před cca 40 lety tahle choroba yyskytla, obrátil jsem se na strýce, vzděláním zemědělského inřenýra, ten nevěděl, ale odnesl vzorek k expertovi do VÚRV, a dozvěděl jsem se následující - jedná se o houbovou chorobu, která je podporována (symbioza?) bakteriemi rodu Pseudomonas. Prý je to podobné jako u rakoviny jabloní (Nectria galligena), kde údajně také nejde patogena zlikvidovat, pokud se nezlikvidují bakterie rodu Pseudomonas. Bylo doporučeno použít buď postřk k tomu určeným antibiotikem, což tenkrát mělo registraci, nebo měďnatým prostředkem. Dnes si nejsem jist, zda bylo použito slovo "fypická", nebo "charakteristická".  Již dávno tomu. Já osobně tuhle chorobu viděl 3x v životě, což za více než 5O let co pěstuji česnek není mnoho.
Nicméně, choroba je to nepřehlednutelná a Kuprikol, nebo Burgundská jícha na to fungují k plné spokojenosti.
2) Statistika. Pokud zde píšu o čemkoli, tak pokus byl proveden na cca 100 rostlinách, opakovaně, po dobu 4 až 6 let. Sázím každoročne 600 až 700 stroužků. V současnosti budu snižuji na 400. (věk). Dále se opírám o zkušenosti strýce, tchána a dědy. Jen s rozdílem, že děd si Sulku vyráběl vlastnoručně  a nepoužíval koloidní síru, ale pouze svoji vlastnoručně vyrobenou Sulkou. Byl  učitelem chemie a fysiky na prvorepublikovém reálném gymnasiu, takže ten chybu v měření a výrobě neudělal. Poznatky mám  nikoli z jednoho místa, ale ze  čtyř různých míst z toho dva v kraji středočeském a dva v severočeském. Čili námitku o relevantním statistickém vzorku odmítám. Ty poznatky jsou navíc staré více než jedno století.
3) termín výsadby doporučuji nikoli podle Mattioliho, v jehož době probíhala t.zv. "malá doba ledová", ale z dlouholeté praxe nejen vlastní, tedy 15. října. Dále, biologická ochrana nejen česneku je jistě vynikající a taky módní záležitost. Jen mi trochu vadí, že jsem nikde nedohledal (zatím) zda jsou prováděny testy na vedlejší produkty téhle ochrany, např. na mykotoxiny. Mohli bychom se dočkat taky další aféry podobně jako s chlorovanými uhlovodíky nebo  antibiotiky. Tedy od nadšení směrem k zatracení.
4) Já desinfikuji dřevěné přepravky a nejbližší okolí, tedy regál na kterém bedničky s uloženým česnekem jsou uloženy. Nevím, jak daleko může hladový vlnovník dopochodovat. A samozřejmě nezpochybňuji Vaše poznatky a zkušenosti. Mám trochu jiné poznatky a nikoli z jednoho místa a nikoli krátkodobé. Pouze chci poukázat na skutečnost, že pěstovat česnek lze i jinak. Nechť si kdo chce vyzkouší a rozhodne se sám. 

Dobrý den pane Kašpar. Zmiňujete se zde o použití Kuprikolu. Chci se Vás zeptat, v jjakém poměru, za jakých podmínek a kolikrát ho aplikujete? Děkuji mnohokrát za odpověď, Polívka

Dobrý den pane Polívko, Já dávám buď Kuprikol, nebo Burgundskou jíchu. Z jara, po vzejití rostlin v konc. 0,6% až 0,7% pokud se objeví půdní povlak z Pseudomonních bakterií. Pozor: někteří lidé tento povlak zaměňují s mechem. Barvu to má stejnou, tedy zelenou, někdy zelenožlutou, jenže mech je rostlina, bakteriální povlak, pokud je vlhko, je jenom sliz. Je třeba ošetřit nejen rostliny, ale i půdu mezi řádky a okolo záhonu. Později dávám koncentraci 0,4% cca 4 týdny před předpokládanou sklizní proti skládkovým chorobám. U obojích přípravků je OL = 7 dní, a jsou zařazeny na seznamu EK jako "přípravky pro ekologické zemědělství"

Původně jsem do diskuse vyvolané panem Kašparem nechtěl vstupovat, přestože jsem požádal tři významné rostlinolékaře, z toho jednoho specialistu bakteriologa, o jejich úsudek. Sám se za fytopatologa nepovažuji, ale chtěl jsem mít jasno. Tento můj postoj mi byl (a to správně) vytknut, protože návštěvníci našich stránek často hledají rady v otázkách, kde si sami poradit neumějí.
Tož tak:
Zbavit se natrvalo vlnovníka česnekového je nedosažitelným cílem. Riziko napadení není pouze v tkáňové laboratoři. Na poli nebo ve skladu vlnovníka hygienicky přijatelným způsobem nezlikvidujete. A jeho šíření za vegetace větrem znamená riziko úplně všude.
Bakterie rodu Pseudomonas jako i další rody bakterií jsou součástí bohaté mikroflóry povrchu rostlin, také půdní mikroflóry, samozřejmě i půdního povrchu. Proto ten Váš známý mohl tyto bakterie izolovat. Jejich škodlivost však není u česneku v Evropě prokázána a ochrana proti nim je považována za zbytečnou zátěž životnímu prostředí.
Nejen zemědělci, ale i zahrádkáři jsou povinni dodržovat platné předpisy týkající se používání látek na ochranu rostlin. Žádný u uváděných přípravků není registrovaný na ochranu česneku.
Z výše uvedeného nemohu doporučit využívat postupy pana Kašpara, spíše naopak.
(Tento příspěvek je uveden na dvou místech, jednak jako reakce u příspěvku pana Kašpara a na začátku.)

Nerad odpovídám, ale na nedorozumění, či neznalost jinak nelze.
1) Nesmyslem je snaha zbavit se nějakého patogena "natrvalo". Stačí
časový úsek od zasazení do konečného konzumu, resp. nové výsadby.. A to
lze. Na totální vyhlazení nějakých forem života bychom museli počkat na
nové hromadné vymírání. Zatím jich v geologických dobách proběhlo pět.
Naposledy to odskákali dinosauři...
2) U bakterií rodu pseudomonas jde o to, že tyhle potvůrky žijí
s některýni houbami v symbioze a některé houby (fungi) naopak ničí.
Některé pseudomony jsou škodlivé teplokrevným živočichům včetně člověka.
Trpíte-li např cystickou fibrózou a nakazíte-li se běžným půdním
Pseudomonas aeruginosa, pak pravděpodobně umřete. Navíc pseudomony škodí
tím, že tvoří půdní povlak (film), který  zemědělci zaměňují s mechem,
čímž brání přístupu vzduchu. Tohle by měl ale rostlinolékař znát, pokud
je to opravdu rostlinolékař.
3) Největší nesmysl je upozornění na "platné předpisy" a údajně
chybějící registrace v ČR. Bohužel, všechny prostředky jsou registrovány
v "Nařízení Evropské komise". Zde je výslovně stanoveno, že členské
státy EU jsou povinny svoji legislativu uvést do souladu s tímto
předpisem EU. Že to nějací úředníci českého ministerstva zemědělství
odflákli, není můj, ani Váš problém. Všechny mnou uvedené prostředky
jsou registrovány v kategorii "Ekologické zemědělství".Odpovědět

Vlnovník česnekový je označen vědeckým názvem Aceria tulipae. Poprvé byl zjištěn na tulipánech, jak je z jeho názvu zřejmé. Napadá i cibuli kuchyňskou, šalotku  a spoustu druhů cibulnatých květin, což může vést k jeho přenosu při společném skladování.

Česnek napadený vlnovníkem můžete klidně konzumovat až do doby, kdy se už Vám to bude zdát konzumu neschopné - budete k tomu mít odpor. Vlnovník čerstvý, vařený ani pečený nijak Vašemu zdraví neuškodí a v chuti ho nepoznáte. Vždyť spoustu jiných roztočů baštíme i s většinou jiných potravin, jenom o tom nevíme.
Právě z důvodů výskytu vlnovníka česnekového se stává největším problémem skladování česneku v domácnosti. Každopádně musí být v suchu. Rozvoj vlnovníka omezují sušené aromatické rostliny, např. levandule, kopr, máta. Pokud má někdo luční seno, pak je dobrým způsobem skladování v seně. Tím není myšlena hrstka sena, ale pořádná kupa vespod i nahoře.

Jednoznačně si na Vašem česneku pochutnává vlnovník česnekový.

Použít můžete, sadbu nepoškodíte, otázkou je, jak bude Vaše Sulka fungovat.
Sulka je nestabilní sloučenina, uvolňuje sirovodík (sulfan) která se rozkládá časem, světlem, teplem a přístupem vzduchu, tedy kyslíku. Pokud byla Sulka uložena ve tmě (např. chladný sklep), ve vzduchotěsně uzavřené nádobě, nejlépe v orig. balení a bez nějaké té velké bubliny v lahvi, pak s jistou mírou rizika bude fungovat.  Mořte ovšem déle než je zvykem, tedy alespoň 6 hodin. Vlnovník to nepřežije. Ale vedlejší fungicidní účinek bude pravděpodobně ztracen.

Velice se na dně usazují krystaly, takže třepat a třepat! Určitě nevyhazovat, rozředěná se dá skvěle použít na zálivku, třeba zrovna k cibulovinám. 

To třepání je velmi špatný nápad. Ona totiž se ta Sulka, což je směs polysulfidů vápníku CaSx mění (degraduje) na sulfáty v tomto případě ponejvíce na sádru CaSO4 . 0,5 H2O Takže ty krystaly maximálně opláchnout a vyhodit.  A mořit sádrou? No uznejte, že to nebude zrovna to pravé ořechové.....

Nemám šanci polemizovat. Chemii nerozumím. Ale rád se něco dozvím. Dík. Spíš věřím v tu zdravou sadbu a čistou půdu, než v moření. Každá info je dobrá. 

Domnívám se (t.j. nikdy mě to ani nenapadlo zkoušet), že to nepůjde. Mikrovlnka pracuje v pásmu 2,5 GHz, což je zhruba 12 cm délka vlny). Vzhledem k vyzářené energii 12 μeV by nejspíš došlo k poškození rostlinných pletiv. Ale  pěstitelé opomíjejí, že Vlnovník se živí i na jiných rostlinách, zejména květinách. Také jeho jméno je "Aceria tulipanae", čili Vlnovník tulipánový. A zahrádkář se diví, že má Vlnovníka a cibulnaté či hlíznaté rostliny neošetří, a ten potvora Vlnovník si jak na potvoru na ten česnek přeleze. Jinak mám na Vlnovníka mimo Sulku vyzkoušeny a jsou funkční tyto prostředky: 1) Koloidní síra,  (Sulikol, Kumulus) 2) Polysulfidy draslíku nebo sodíku, tedy klasická "Sirná játra" podle alchymistů. K tomu si tyhle prostředky vyrobit mi donutily roky, kdy Sulka nebyla nikde k dostání. (Pěstuji česnek po zahrádkářsku od roku 1965 nepřetržitě). Pro pořádek: Vlnovník je Sametkovec, a co zničí Sametky, zničí i Vlnovníka. A všechno je to navíc "EKO"

Oprava:"Aceria tulipae" překlep, sorry.

S tím dusíkatým vápnem můžete být v klidu. DV se rozkládá na kyanamid Ca a hydroxyd Ca. A lidi si to občas pletou Kyanamid není kyanid. A není jedovarý, jen dráždivý. Prostě hodinky a holinky. Zní to podobně, ale jsou to úplně rozdílné věci. DV kyanovodík neuvolňuje.

Ďakujem za odpoveď. Mam vlastnu skusenosť , pozemok kde ma trapili krty a hraboše či hryzce polne som planoval posadiť cesnak po zapracovani dusik. vapna som s časovych dôvodov nestihol dať foliu čo som urobil až  za  par dni , vytvorene  krtince som rozhrabal a chodby otvoril . Po odstraneni folie cca 4 tyž. som problem krt a hraboš  nemal ani sa opakovane nevyskytol.

Bylo by to zajímavé jako pokus. Půlku pokusného vzorku takto ošetřit, vzorky izolovaně uskladnit (uzavíratelné boxy) a sledovat vývoj vlnovníka a konzumní kvalitu česneku. A nebo druhá možnost je využít ionizačního záření :-D , které je povolené vyhláškou 133/2004 Sb. , ovšem kdo by to platil, že? 

Co vlnovnika poslat do kosmu? Složíme se, ESA zajistí pár obletů kolem Kuličky nebo do ISS a budeme chytřejší. Zajímavé nápady pro zkumavkáře, co pane inženýre? Myslím mikrovlnku. Můj názor - do mikrovlnky dávat ohřívat česnek pouze v guláši. Ale mimořádně obdivuji invenci a nasazení famózních lidí. Doufám, že konečně někdo získá tu  Nobelovu cenu. Bude potřeba uchovat národní bohatství, mezi něž česnek patří!! A každý velký úspěch začíná šíleným nápadem! 

Ani do pokusu by som nešiel , problemom je dosiahnutie požadovanej teploty ktora zlikviduje vlnovnika, jej meranie počas činnosti mikrovlnky. Podľa informacii na internete z viacerych zdrojov  likvidačna teplota je na urovni 38-45 st. jej dosiahnutie teply roztok 10-15 min. alebo suche teplo - rura. Sadbovy cesnak mam v zemi už namoreny môžem sledovať kuchynsky , je otazne či skladove priestory mam už zamorene vlnovnikom a tak kuchynsky cesnak bude možno potrebne opakovane ošetriť. Všetko toto je v rovine teorie !!
Pritomnost vlnovnika -mikroskopicke vyšetrenie .Postup a potrebne vybavenie - veľkosť zvätšenia  nepoznam.  Cely proces je  vyrazne urychleny ako čakať na prejavy škodcu na cesneku.

U konzumního česneku je to jednodušší (bavíme se o velkoprodukci). Česnek se skladuje ve speciálních skladech při teplotě mírně pod nulou. Tam se dostává hned po usušení a opracování. Při této teplotě vlnovník sice přežívá, ale "spí". Po vyskladnění se krátce otočí v obchodě a i u zákazníka je poměrně brzy spotřebován, takže vlnovník nemá dostatek času ani sil (do doby chlazení se ještě nestačil namnožit), aby se projevil. Toto se dělá v Evropě a Jižní Americe. Z Číny se vozí česnek chemicky ošetřený.
Sadbový česnek se nemůže chladit, protože by tak předčasně prodělal jarovizaci a hned po výsadbě by vyrůstal.
Z dotazu není zřejmé, zdali jste trvanlivý česnek, jak uvádíte, kupoval loni nebo před léty, kdy problém s vlnovníkem ještě nebyl nebo aspoň ne v současné míře. Také je rozhodující měsíc nákupu a skutečná země původu.

Dobrý den pane Kozáku, dočetl jsem se že vyvoj vlnovnika trvá 8 dní při teplotě 33 stupnů, 11 dní při teplotě 20 stupnů a při 6 stupních se jeho vývoj zastavuje, je to nějak takto?  A ten vlnovník přežije neomezeně dlouhou dobu v tom specialním skladě o teplotě pod nulou až do jara kurpřikladu nebo má omezenou životnost ve dnech?

Různé zdroje informací se sice rozcházejí v konkrétních dobách vývoje, ale pro nás je důležité, že vlnovník přežívá v tzv. anabióze spolehlivě během celého chladného zimního období. Znamená to tedy, že i po vyskladnění na jaře je schopen dalšího vývoje.

Vy sice dáte do půdy česnek bez vlnovníka, ale jiný na něho čeká už na poli, aby si na jaře pochutnal. Vlnovník je schopen jistou dobu žít v tzv. anabióze. Je to něco jako spánek. A mráz mu taky nevadí. Asi by Vám pomohlo dusíkaté vápno. Nejlepšího účinku by se dosáhlo po sklizni česneku.

Po tolkych otazkach na vlnovnika vyjadrim aj svoj nazor. Vzhľadom na vysoky datum predpokladam postup pre ďalšie roky . Po naštudovani predkladam POSTUP -neovereny! Po bramborach dusikate vapno OK , ak pozemok prikryjete čiernou foliou zlepši sa dezinfekčny učinok, ale dôjde aj k prehratiu pôdy nad 35stup. čo by malo mať za nasledok likvidaciu vlnovnika./ak bude svietit slniečko dostatočne /  Cesnak určeny do kuchyne namočiť do teplej vody 40stup. na 12-15 min.  ma to mať za nasledok likvidaciu vlnovnika ale aj poškodiť kličivosť cesnaku čo nie je na škodu .  Pan Kozak suche teplo urobi to iste ? /elektricka rura/ 

Nevím, jestli na vlnovníka stačí čtyřicet stupňů, ale soudím, že tato teplota klíčení česneku neovlivní. Navíc si myslím, že porušení klíčivosti by mělo za následek pravý opak, než potřebujete, tedy že by to výrazně snížilo skladovatelnost.
Teplovodní ošetření cibulí není neznámé. Používá se např. proti háďátku. Teplota musí být přesná (je to něco okolo 42 stupňů). Zvýšení teploty o stupeň ničí rostlinu, snížení o stupeň nezničí háďátko. Je na to potřeba speciální zařízení, doma to těžko uděláte.

Dobrý den. Já osobně bych ten česnek namořil, pokud je napadený a nechal ho oschnout a těsně před sadbou ho dal cca na hodinu do vlažné vody, aby se nastartoval a sázel bych. Osobně mořím před sadbou. Zatím jsem ho napadený neměl. Ještě přikládám fotky svého česneku na sadbu, ale ten bez popisku nevím.

Děkuji za odpověď.česnek už mám namořen tak začnu sázet.sadba nepochází od vás..od vás mám tři odrůdy a ty jsou v pohodě.

Pokud bych  neměl podezření na napadení vlnovníkem česnekovým, tak bych už stroužky nemáčel. Rozdružení v současném termínu na závadu není.

Dobrý den.V Sulce moříme proti vlnovníku.Vlnovník je skladištní škůdce,proto jestli jsme se rozhodli v Sulce mořit česnek určený na sadbu,čím dříve tím lépe.Doufám že Vám netvrdím nějaký nesmysl a že se mnou bude p.Kozák souhlasit.

To samozřejmě zní logicky, mně jde o to, jestli maji samostatné stroužky šanci vydržet až do jara, třeba aby úplně nevyschly.

Úzkolisté nepaličáky, mezi něž Japo II i Benátčan patří, prakticky nebývají vůbec vlnovníkem napadány, takže pokud je budete sázet až na jaře, klidně počkejte až do doby před výsadbou.
Ještě poznámka. Pokud sázíte i ozimé česneky, pak nevidím důvod, čekat s těmi "jarními" do jara. V zemi je jim v zimě líp než ve skladu.

Děkuji za velmi rychlou radu, udělám to jak říkáte, a nasadím vše už na podzim.

Voskovité odumírání stroužků (vaxy breakdown) to není. Vlnovníka jste zamítat neměla, jsou to jeho typické příznaky. Vlnovník se nerozšiřuje pouze sadbou. Navíc byste ho Sulkou zlikvidovala. On se umí šířit velmi efektivně i během vegetace. Na jejím konci si sleze z listů do cibule a tam už pro něho začnou lukulské hody.

Nevím, o jaký prostor se jedná, proto obecně. Vlnovník tam zůstal, můžete prostor např. vysířit nebo vystříkat Savem.

Moc děkuji za radu. 

Vážená paní Kupková,
množení odrůd Mirka a Blanin II jsme se rozhodli výrazně omezit, neboť patří do skupiny odrůd, které má velice rád skladištní škůdce vlnovník česnekový. S ním jsou v posledních letech v ČR velké problémy. Původně jsme u nich chtěli množení sadby zcela pozastavit a odrůdy pouze udržovat, ovšem vzhledem k tomu, že jsou mezi mnoha pěstiteli tyto odrůdy velmi oblíbené a v lokalitách s menším výskytem vlnovníka jsou tyto odrůdy úspěšně pěstovány, rozhodli jsme se pouze množení sadby omezit a do nabídky je zařadit až v průběhu měsíce září, kdy bude jistota, že je jejich sadba zcela v pořádku. V nabídce však budou pouze malá balení do 16 ks.

Máčení by nebylo úplně šťastným řešením, protože by pacibulky začaly růst. Pokud nemůžete vyset při nynější oblevě (u Vás možná není), bylo by nejlepším řešením skladování někde venku. Samozřejmě v suchu. V chladu vlnovník neškodí.

Děkuji za informace, budu se jimi řídit, snad to dopadne

Sadbu teď nemořte a nechejte ji venku pod střechou v malé vrstvě.

Ďakujem za radu. Môže byť v prepravkách? Keď je cesnak v tenkej vrstve je Vlnovník menej aktívny? Alebo kvôli vlhkosti? 

Tenká vrstva je potřebná kvůli provětrávání, s vlnovníkem to nic nedělá.

Třebaže je snímek dostatečně ostrý, není možné posoudit lesk, což je velmi důležité. Pravděpodobně je česnek napaden vlnovníkem česnekovým. V tom případě bych doporučil brzké moření v Sulce a výsadbu. Však už se má výrazně ochladit, tak proč ne?

Pokud je česnek venku pod střechou nebo doma na vzdušném místě, je uložen správně. Ve Vašem případě mám obavu, že je napaden vlnovníkem česnekovým. Tak bych ho doporučil namořit v Sulce a vysadit.

Tož toto nevím, k nám na vesnici něco takového ještě nepřišlo.
Ale vážně. S touto metodou jsem se nesetkal. Soudil bych však, že by to mohlo vlnovníka zničit, mám však obavu, že by to mohlo zničit i sadbovou kvalitu česneku.

Podle našich zkušeností sadba ošetřená v Sulce znovu napadená není.

Zdravé stroužky bez přítomnosti vlnovníka česnekového Vám do výsadby "nevyšuškají". Předčasné seschnutí stroužků bývá způsobeno fuzáriem nebo vlnovníkem.

Není to choroba, ale škůdce. Česnek je napaden mikroskopickým roztočem vlnovníkem česnekovým.

Pravděpodobně se něco podařilo na úseku ochrany česneku. Vidíme reálnou naději v použití přípravku Gliorex, případně Clonoplus pro omezení nebezpečných patogenů, hlavně Fusarium a Sclerotium. Ale s vlnovníkem jsme nepokročili.

Zapomela jsem napsat že je to česnek Havran nashledanou.