Přihlášení

  • Pěstování
  • Popis česneku
  • Odrůdy
  • Choroby a škůdci
  • Články
  • Diskuse: Vlnovník česnekový Zpět na diskusi

    Dotaz k moření

    27. 9. 2019 8:37 Zakladatel vlákna: Jiří Baštinec
    Dobrý den,


    chtěl bych se zeptat ještě ohledně moření - vloni mě sadbu Záhorský II napadl vlnovník - mořil jsem až před výsadbou a následně porost i výnos byl obstojný. Letos jsem si od Vás koupil balíček se vzorky česneku a při dnešní kontrole sadby se zdá vše dobré bez napadení, má tedy cenu ještě to hodit na 2 hodiny do Sulky nebo uložit a počkat až do výsadby? Pokazilo by se něco kdybych to tam dal teď a před výsadbou bych už nemořil... Nebo to mám nechat v síťovém pytli a jen kontrolovat sadbu.
    A ještě jeden dotaz je lepší palice rozdružit na stroučky teď nebo to mám taky nechat až před výsadbou?
    Děkuji a přeju krásný den.
    28. 9. 2019 9:34 Jan Kozák
    Rozdružuje se krátce před mořením. Ale nemusí to být den dopředu, klidně i čtrnáct dní. 
    26. 9. jsem na podobný dotaz odpověděl: Řekl bych nemořit, ale kontrolovat. V případě nutnosti namořit třeba na konci října.
    Vycházel jsem z dlouhodobé předpovědi, že už se má ochladit. Ale moc jim to nevychází.
    28. 9. 2019 14:37 Jiří Baštinec
    Děkuji za odpověď.  S tím rozdružením jsem myslel Vaši odpověď na vlákno z 19.9.2017 13:58 kdy jste psal tazateli že se rozdružit už může... Tak to tedy nechám tak zatím. Ono někdo to loupe už koncem srpna, tak nevím jestli to má nějaký vliv např. na vysychání apod. 

    Ono toť otázka vždycky ..mořit či nemořit. zatím vypadá česnek velice pěkně.

    Jinak když se moří v Sulce dáváte tam celé palice nebo se musí po stroučcích? Uvidíme jak se to letos vyvine, ono ty předpovědi se taky mění skoro každý den..

    Tak ať se daří a přeju pěkný den.
    29. 9. 2019 6:38 Jan Kozák
    Moří se samostatné stroužky, celé cibule určitě ne.

    moření ještě jednou

    26. 9. 2019 13:41 Zakladatel vlákna: Jiří Karásek
    Dobrý den pane Kozáku. V pěstování česneku úplným začátečníkem nejsem, léta kupuju sadbu a sbírám rady od Vás. A baví mě to pořád více:). Dříve se tradovalo, že mořit před výsadbou, potom, že je lepší hned v září. Sadba mi dorazila včera, je v pořádku, děkuji, nevypadá, že by byla napadena vlnovníkem. Ale loni mi už uskladněný česnek, někdy v listopadu, vlnovník česnek napadl a valnou část zničil (teď skladuji jinde, na vícero místech). Půda ošetřena před sázením byla. Mořit tedy teď anebo až před výsadbou? Sázím až v prosinci. Děkuji. Karásek
    26. 9. 2019 19:59 Jan Kozák
    Řekl bych nemořit, ale kontrolovat. V případě nutnosti namořit třeba na konci října.

    Morenie sulkou

    29. 8. 2019 11:28 Zakladatel vlákna: Martin Lokaj
    Zdravím,ja viem že tato téma už má svoje zázemie ale predsa. Ak by som cesnak nemohol namoriť už v septembri, má zmysel moriť v sulke pred sadením ak cesnam nejaví známky napadnutia vlnovníkom (vôbec nevysycha)? Chcem tým povedať, že ak neúčinkuje na háďatko, spraví vlnovník aj keby bol v sadbe škodu aj keď je cesnak v zemi alebo ho mráz zničí? Aby som to uviedol na správnu mieru, nemám problém ho namoriť, len či to nie je viac na škodu ako na úžitok. Ďakujem
    30. 8. 2019 19:29 Jan Kozák
    Pokud česnek před výsadbou nejeví známky napadení vlnovníkem česnekovým, pak moření v Sulce sice neuškodí, pokud se nebude mořit 12 hodin, ale není nutný.
    A druhá otázka: z mrazu si vlnovník nic nedělá, přežije každý mráz, který se u nás může objevit.

    skladování

    19. 7. 2019 22:14 Zakladatel vlákna: Libor Had
    Dobrý den,

    dovolím se zeptat a požádat o radu. Česnek, který jsme letos sklidili je velice kvalitní, ale po loňských vysokých teplotách byl problém s uskladněním a následně s vlnovníkem česnekovým. Co by jste poradili? Napadá mě po řádném oschnutí a proschnutí dát česnek do spodní části lednice a až poklesnou venkovní teploty třeba pod 20 stupňů česnek zase vyndat. Nebo existuje nějaké jiné řešení? Děkuji za odpověď
    20. 7. 2019 6:57 Jan Kozák
    Stoprocentně spolehlivé skladování česneku v domácnosti neznám z důvodu velkého výskytu vlnovníka česnekového, jak konečně sám uvádíte. Určitě se i letos objeví pěstitelé, kteří budou uvádět, že nikdy vlnovníka neměli a proč ho letos mají. Zkrátka se pořád rozšiřuje. Jako dobré se jeví zavěšení s různými aromatickými bylinami někde na průvanu nebo uložení v lučním seně. 
    Vámi navrhovaný způsob nebude funkční. V ledničce je stoprocentní vzdušná vlhkost a tu česnek dlouhodobě nesnese.
    20. 7. 2019 8:36 Alois Juráň
    To je dobrý nápad určitě vyzkouším..
    21. 7. 2019 10:22 Libor Had
    Děkuji za odpověď, seno mám, tak to vyzkouším a aromatické bylinky také, jen musím zjistit, které to jsou. V loňském roce byl u mne v Plzni vlnovník docela rozšířený a hodně jsem česneku jsem vyhodil.

    Jak skladovat sadbu

    1. 7. 2019 14:25 Zakladatel vlákna: Lucie Krmenčíková
    Dobrý den,
    ráda bych si od Vás koupila sadbový balíček mix odrůd. Předpokládám, že k výsadbě by mělo dojít až cca v listopadu a nevím, jak sadbu skladovat, aby mi do té doby vydržela?
    Děkuji za odpověď
    Lucie
    1. 7. 2019 19:39 Jan Kozák
    Správná otázka. Největším problémem při pěstování česneku je jeho uchování po sklizni. Před několika lety (ono to letí, to jsou už desetiletí) s tím nebyl problém. Ale teď nám dává pořádně zabrat roztoč vlnovník česnekový. Zkoušíme na něj různé fígle s různým úspěchem. Nejhorší je přitom to, že co se jeví jeden rok jako spolehlivé, následující rok nefunguje.
    Atož co včil s tou krabičkou? Mezi fungující způsob uchování se jeví také uložení v papírových sáčcích, ale je možné, že se jedná pouze o sáčky jednoho konkrétního výrobce (a možná i výrobní šarže). Nevím, jestli to bude i v papírových krabičkách. Mohlo mě už dřív napadnout to zkusit. Ale možná někdo z dřívějších zákazníků má pozitivní (případně i negativní) zkušenost a mohl by nám to tady napsat. Pokud to nikdo nenapíše, tak se prosím ozvěte, až krabičku dostanete. To bude počátkem září. A pak to vyřešíme.
    2. 7. 2019 16:06 Novák Ladislav
    Dodrý den. Tento problém bych řešil okamžitým rozdružením a mořením obdržené sadby.S mořením bych nečekal na termín těsně před výsadbou.Novák.

    žloutnutí listů, vlnovník

    8. 4. 2019 9:43 Zakladatel vlákna: Jiří Karásek
    Dobrý den pane Kozáku, mám 2 dotazy - 1. zaznamenal jsem žloutnutí listů vzcházejícího česneku, nevím, zda to je problém - jedná se o sadbu Havran (pochopitelně od Vás:). Na podzim jsem půdu ošetřil Cereritem a dusíkatým vápnem.
    2. Loni mě "dostal" vlnovník, a to až po sklizni a usušení česneku, a to byla úroda velmi dobrá:( po jeho uskladnění, vše bylo v pořádku (sadbu jsem mořil Sulkou), asi po 2 měsících po uskladnění jej napadl a totálně zničil. Je vysoká pravděpodobnost, že vlnovník bude na stejném místě jako loni? Já ho totiž sušil úplně jinde (20 km od místa kde jsem ho uskladnil), jak maximálně snížit riziko? Vím, že raději chladnější, suché místo atd..jen kdybych tomu ještě mohl nějak napomoci, ať nedopadnu jako vloni. Děkuji a ať se daří! Karásek
    HavranHavran2
    9. 4. 2019 6:23 Jozef Sisak
    Pozdravujem vas . Na vaše otazky najdete odpoveď ak si prečitate aj par predchadzajucich  prispevkov . Čo sa tyka vlnovnika , ak si date do vyhladavača    Vlnovnik cesnakovy prip. jeho lat. nazov tak dostanete dosť veľa aj sa opakujucich informacii . Tak isto sa dostanete na stranky tejto diskusie a pri pozornom čitani aj datumov otazok dôjdete k poznaniu že každy rok sa opakuju tie iste otazky .
    ĎAKUJEM p. Kozak že mate  s nami TRPEZLIVOSŤ  a stale dookola odpovedate  na to  iste pričom vam KRADNEME čas potrebny na ine veci !!

    Morenie v sulke ochrani sadbu - urodu zatiaľ nevieme spoľahlivo ochraniť proti vlnovnikovy ! Jeho rozmnožovacia schopnosť ako aj schopnosť presunu je  obrovska . Chemicka ochrana možna len pripravkami ktore NIE Sú URčENE NA CESNAK. Sam po zbere urody vytriedim cesnak na sadbu, kuchynu len potrebne množstvo ktore rozdelim a samostatne -oddelene uskladnim na rôznych miestach . Ostatny cesnak odpredam a zaujimam sa ako dlho vydržal.

    toho roku som poslednu kontrolu robil 8,4,2019 a s prekvaujucim zaverom ??
    Japo 2 ako som predpokladal dopadol najlepšie  Rumunia Red čast poškodena ale v dobrych stručikoch sa začinajuce napadnutie prejavilo na spodku stručika pri koreňoch zatiaľ čo bolo bežne že poškodenie začinalo na špičke. Par cibuľ bolo bez napadnutia ale sa ťažko lupali ,  nie je to akasi forma mutacie - prirodnej  ochrany a  cesta ktorou ma smerovať vyber sadby na ďalšie pestovanie ?? Čas ukaže. Ostatny cenak do tejto kontroly neprežil a bol odstraneny.  Svojim prispevkom som nemal v umysle niekoho uraziť ani unudiť.

    Namořený Vekan

    13. 12. 2018 15:23 Zakladatel vlákna: Tomáš Pščolka
    Dobrý den pane Kozáku, měl bych
    prosím dotaz.

    Mořil jsem začátkem září Vekan, Lukan a
    Slavín. Poškozené stroužky jsem před mořením odstranil, vše jsem mořil necelé
    tři hodiny v Sulce, nechal oschnout a uskladnil doma na skříni. Před měsícem
    jsem sadil a cca 20 procent stroužku Vekanu dopadlo, viz foto. Vekan mám od vás
    koupený v Buchlovicích na festivalu. Jedná se prosím o nějakou chorobu nebo
    chybu při moření? U Lukanu a Slavínu jsem podobné poškození našel jen výjimečně.
    Děkuji a přeji pohodové svátky a vše něj v novém roce. 
    Vekan
    17. 12. 2018 18:13 Pavel Dohnal
    Moje malá tisícovka...                                        Dobrý den. Přidávám jen podobnou zkušenost s letošním nákupem Vekanu z Buchlovic. V domnění, že sadbový česnek bude zdravý, nedal jsem v září do Sulky a v listopadu jsem přes 50% vyhodil. Havran a Havel byly v pohodě. Jsem asi naivní, když si myslím, že sadba bude zdravá. A proto i pochybnost o tom, jestli do zahrady pustit nové odrůdy. Zatím, zatím mi můj tradiční česnek vydržel v garsonce i 14 měsíců. Udělám vše pro to, aby to tak bylo i nadále!!! Zdravá sadba!!                              Všem třem pánům Kozákům, všem česnekářům a česnekyním hodně úspěchů, pevné zdraví, pěkné vánoce a skvělou sklizeň! 
    1000
    19. 12. 2018 10:03 Jan Kozák
    Kdybych viděl pouze přiloženou fotografii, jednoznačně bych se přiklonil k názoru, že se jedná o intenzívní poškození vlnovníkem česnekovým. (Poslední stroužek je navíc mechanicky poškozen.) Ale po přečtení textu se mi to nezdá. Ještě nikdy jsem se nesetkal s případem, že by česnek v Sulce namořený byl znovu napaden. Navíc zbarvení až dočerna nejvíce znatelné na horním prostředním stroužku neodpovídá žádnému patogenu, přisuzoval bych to spíše chemickému popálení. Předpokládám, že jste dodržel předepsanou koncentraci. Pokud jste tento materiál ještě nevyhodil, mohl byste nám ho poslat, abychom ve spolupráci s 
    diagnostickou laboratoří mohli zjistit skutečný původ problému?
    19. 12. 2018 11:06 Tomáš Pščolka
    Koncentrace byla v pořádku, mořil jsem najednou všechny tři odrůdy. Rád bych Vám to poslal, ale skončilo to v odpadkovém koši.

    Přeji pohodový den

    Zasadit, či nesázet?

    5. 12. 2018 11:04 Zakladatel vlákna: Ivo Gregorovič
    Dobrý den, chtěl jsem využít momentálně celkem slušného počasí a zasázet česnek. Z hrůzou jsem však zjistil, že veškerý česnek, který jsem měl k tomu vyčleněný, je v takovémto stavu (viz foto). Loni byl nádherný, snad největší v naší zahrádkářské kolonii. Proto jsem si z něho letos schoval pacibulky s tím, že si ho namnožím a ozdravím tak sazbu. Mám dotaz: čím je letos česnek napadený a lze použít pacibulky z tohoto napadeného česneku na množení? Pacibulky vypadají (viz foto), dle mého laického pohledu, celkem slušně. Jsou na rozdíl od stroužků po oloupání tvrdé. Pokud by se daly zasázet, mám je na jaře také namořit v sulce? Nebo je tento česnek definitivně ztracen? Děkuji za odpověď! 
    Přiložené foto
    5. 12. 2018 19:38 Jan Kozák
    Váš česnek je napaden vlnovníkem česnekovým. Po namoření v Sulce (stačí 2 - 3 hodiny, ne více) můžete vysázet i stroužky. Pacibulkám tuto lázeň také dopřejte, ale nečekejte na jaro, vysejte ještě teď´ zemi jim bude líp než ve skladu. A vysévejte mělce, asi 1 cm.

    vlnovník česnekový

    26. 11. 2018 21:11 Zakladatel vlákna: Vitezslav Dotzauer
    Dobrý den všem
    mám technický dotaz a to co udělá podtlak s našim uskladněným nebo i sadbovým česnekem?Jde o to že roztoče zabijí i podtlak.Mám vysavač co má
    zabijet roztoče v peřinách a to po minimálně 30 sec. v  igelitovém maximálním podtlaku.
    Na česnek menší igelitový pytel a nasadit ponožku na hubici vysavače a provést v igelitu podtlak.Ale co to udělá s česnekem?
    A co třeba na vlnovníka zkusit CO2?Během krátké chvíle cca 3 min. by se měl udusit nebo 10 min?Poradí někdo prosím jak na tu skladištní bestií?
    A co ionizační záření ÚV lamp? To už bude na česnek asi opravdu dost gargantuovské  zatížení/popálení.Nebo sirné knoty zapálit ve skladišti?
    Savo nebude to pravé ořechové a pak jen slivovice a to by mohlo fungovat.
    Alkohol by roztoče zabijet mohl a co starý dobrý hypermangán Mn2O7 ?
    27. 11. 2018 0:55 Jan Kašpar
    Dobrý den, Váš problém s vlnovníkem je následující: 1) je třeba rozlišit, zda vlnovník se do skladu dostal zároveň s aktuálně sklizeným česnekem, nebo 2) je již ve skladu jako  pozůstatek po sklizni loňského česneku. Tedy relikt z minulé sklizně. Pokud ad 1) Chce to řádně mořit Sulkou, a během vegetace používat koloidní síru (dříve Sulikol, dnes Kumulus, Solfatan a pod.). Tu koloidní síru můžete míchat s čímkoli, třeba v postřiku s močovinou, nebo jiným prostředkem. Existují sice i jiné akaricidy, ale ty nemají registraci, a taky kdo by to pak jedl. Pokud ad 2), tak nátěr regálu, stěn a kontejnerů na uskladnění je dobrá natřít, nebo postříkat Savem.  Ale pozor, pod názvem Savo se prodává kde co. Chce to t.zv. "Savo na bazény a pitnou vodu". Nejlépe je použít kvůli ceně chlornan sodný. Ten se musí ovšem naředit na cca 5%. Tedy pokud si pořídíte 20% chlornan sodný tak ředit 1:4. Hypermangan Vám fungovat nebude, je to antiseptikum, nikoli akaricid. A jeho vzorec je KMnO4.  Čili shrnutí: Nepřitáhnout si do skladu "novou" generaci vlnovníka a zlikvidovat starou, ve skladu již hladově čekající, Navíc je to takhle "EKO-bio"
    27. 11. 2018 20:32 Jana Kopecká
    Dobrý den, zrovna jsem chtěla psát dotaz, jak si ošetřit skladovací prostor, abych zlikvidovala vlnovníka, který se tam čas od času objeví. Česnek skladuji v papírových bedýnkách od ovoce na chodbě rodinného domu, kde je cca 15 stupnů, většinou tam vydrží až o další sklizně. Noviny po česneku spálím, připravím si nové papírové bedýnky, ty vystříkám Savem. Nevím jak zdatný cestovatel vlnovník je, případně jak dlouho vydrží "bez žrádla", nechtělo se mi vytírat celý prostor Savem a postřik stěn nelze. Máte někdo z pěstitelů tip, jak udržovat prostor pro uskladnění, případně nějaké další fígle? Děkuji
    27. 11. 2018 22:13 Martin Perníček
    Dobrý večer pani Kopecká, pokud vám vydrží uskladněný česnek do další sklizně,tak v tom případě vás skladištní škůdce vlnovník trápit nemusí.
    28. 11. 2018 10:28 Jana Kopecká
    No, on právě nevydrží všechen, občas se objeví vlnovník a ty cibule bud vyhazuji nebo první spotřebovávám.... v domácích podmínkách dělám co to jde, aby česnek vydržel co nejdéle, kupovaný nejím, není nad vlastní vydrží vždy. Jsou rozdíly v odrůdách, nejdéle mi vydrží JAPO a to ani nechutná vlnovníkovi... bohužel mi v mé půdě naroste malé, tak ho pěstuju spíš proto, že vydrží dlouho. Skvěle drží i Anton, Lukan.
    28. 11. 2018 16:56 Jan Kozák
    Jak ochránit česnek proti vlnovníku v domácích podmínkách není jednoduché. Také děláme ve spolupráci s některými pěstiteli různé pokusy, ale zatím se nám nic nejeví na sto procent, co bychom mohli všem doporučit.
    Váš postřeh u odrůdy Japo je správný. Vlnovník ho nenapadá.
    29. 11. 2018 9:07 Jana Kopecká
    Pane Kozák, u Japa je fascinující ta výdrž, předloni jsem dělala "pokus" a několik cibulí jsem uchovala až do září dalšího roku... jasně, už neměly sílu jako po sklizni, ale pěkné tvrdé stroužky s dobrou chutí. Letos jsem JAPO nestihla, ale příští rok si zas pár stroužků zasadím.  Lepší výdrž jak Benátčan, alespoň u mne. Za těch cca 8 let co sázím vydrží spolehlivě nejdéle, Ale Anton mu spolehlivě "dýchá" na záda. Ten většinou tak dlouho nevydrží jen proto, že mně chutná nejvíc, je to moje nejoblíbenější odrůda na syrovo, do salátu, mnam
    30. 11. 2018 0:30 Jan Kašpar
    Podle mé zkušenosti nepaličáky vlnovník zrovna moc nenapadá. Buď mu nechutnají, nebo mu nevoní - čert ví. A Japo je nepaličák. Bohužel u mne Japo vyrostl vždy malý, prostě bonsaj. Tak jsem ho  přestal pěstovat. Pokud by se ale vyskytl klon, který dá alespoň 90 až 100 g na sušenou cibuli, šel bych do něj po 40 letech znova. Chuťově i trvanlivostí byl perfektní.
    30. 11. 2018 12:05 Jan Kozák
    My tady sice píšeme Japo, ale bavíme se o naší odrůdě Japo II. A ten dorůstá stejně jako ozimé nepaličáky.
    30. 11. 2018 17:16 Jan Kašpar
    Bohužel, ani u JAPO II jsem dosud nenarazil na cibule o hmotnosti 100 g a větší. Z menších cibulí stroužky  na sadbu  zásadně nepoužívám. Holt jsem fanda "vysokotonážního" česneku a taky opata Mendela. U Japo II bych i trochu slevil, protože je opravdu dobrý. Ale takový zatím není dostupný...
    1. 12. 2018 8:45 Jozef Sisak
    Pozdravujem p. Kašpar. Vaše prispevky su "chemicky " na vysokej urovni čo poteši . Ako môže vlnovnik prežiť obdobie - ako dlho , ak v sklade nema "čo papať?" cibuľoviny su vysadene , cibuľa v kuchyni spracovana ako aj cesnak nove len z obchodu ? je nutne ošetrenie skladu ?
    1. 12. 2018 17:31 Jan Kašpar
    Také Vás zdravím. Jak dlouho vydrží Vlnovník držet hladovku opravdu nevím. Já ho likviduji mořením Sulkou, během vegetace postřikem koloidní sírou, t.j.rostlin a půdy okolo a desinfekcí skladovacích prostor (bedničky a podlahy pod bedničkami) 5% chlornanem sodným, což je Savo na bazény - zatím se to daří. A v chemii mám pouze středoškolské znalosti. Zahradní chemii se snažím používat podle Nařízení komise EU č. 889/2008 ze
    dne 5. září 2008. Tedy  prostředky vyhrazenými pro ekologické zemědělství. Na fotce je ten dlouhý nový, ten se zkráceným stonkem a stroužky jsou rok staré. Fotka 2 roky stará, letos jsem nefotil, ale bylo to  stejné.
    rozdíl jednoho roku.
    1. 12. 2018 20:33 Jakub Kára
    Dobrý den, můžete prosím napsat jakou dáváte dávku při postřiku koloidní sírou? Protože na kumulusu není dávka pro česnek uvedená. Děkuji
    2. 12. 2018 11:53 Mirek Polanský
    Dobrý den,to by mne taky zajímalo, při jaké teplotě aplikovat postřik a kolikrát postřik aplikovat za dobu vegetace. Děkuji.
    2. 12. 2018 13:43 Jan Kašpar
    Dobrý den, pánové. Začnu od začátku: Mořím v polysulfidech Ca, konc 0,7% - Sulka obsahuje CaSx 14%, tedy 5% Sulkou. Mořím 2x opakovaně, s minimální prodlevou při teplotě okolo 16°C. Poprvé min. 6 hod, podruhé min. 8 hod. Ona ta Sulka taky mimo Vlnovníka potlačuje i Fusarium, nezlikviduje ho, ale je rozdíl, když Vám Fusarium sežere 30%, nebo jen 3% úrody.  Moření v  uzavřené nádobě, (velká okurková sklenice) s vzduchotěsným víčkem,  ve sklenici je co nejmenší vzduchová bublina, ve tmě. Sklenicí je dobré občas zakvrdlat. Roztok se rychle rozkládá za úniku sirovodíku (Sulfan). Rozklad urychluje teplota, přístup vzduchu a světlo. Do naředěné Sulky přidám 1 kapku Jaru (ne víc) na 1 l roztoku. Chce to přesně měřit a nepřekračovat teplotu.  Důležité je zahubit Vlnovníka úplně. Ta potvora je totiž partenogenetická.  Takže moření 2 hodiny jak je zde doporučováno, považuji za omyl.  A pokud i při správné aplikaci někomu tenhle roztok "popálil", tak popálil stroužek napadený Fusariem. To začíná napadat stroužek nejčastěji u podpučí. A Sulka Fusariem napadenou část v počátečním stadiu zlikviduje. Že pak stroužek nemůže vyrašit je snad jasné.
    Ke koloidní síře: Používám Sulikol K, (včasný nákup, před koncem výroby) což je 50% koloidní síra. Kumulus WG je 80%. Takže bude zřejmě třeba koncentraci o cca 1/4 až 1/3 snížit. Kumulus ale vyzkoušen nemám.  Postřiky jsou opět o teplotě. Sirné postřiky při vyšších teplotách mohou působit fytotoxicky. Stříkám s jara Sulikolem, když jsou rostliny cca 4-5 cm velké 0,6% - 0,8%. Pokud kombinuji s Kuprikolem proti Pseudomoniázám, dávám spodní koncentraci kvůli synergismu. Podruhé cca 4 týdny před sklizní 0,4% opět s Kuprikolem kvůli skládkovým chorobám. Teploty nejlepší okolo 16°C, při 20°C snižuji koncentraci, nad 24°C nestříkám. Stejně tak neošetřuji, pokud na rostliny svítí slunce. Spotřeba :cca 6 - 7 litrů na 10m2 včetně 1/2 m pásu kolem záhonu. Jinak liché roky používám Kuprikol, sudé Hypermangan. Hypermangan ovšem samostatně - sytě růžový roztok, barva asi tak "Beaujolais nuovo" A pozor: Tímhle způsobem se Vlnovníka nezbavíte hned, ale trvá to tak 2 až 3 roky.
    2. 12. 2018 17:46 Mirek Polanský
    Dobrý večer, děkuji pan Kašparovi za vyčerpávající odpověď. Pokusím se Váš postup aplikovat i u sebe. Možná je to návod i pro další pěstitele.
    3. 12. 2018 8:37 Novák Ladislav
    Dobrý den,postřik 6 až 7 litrů na 10 m2 to už by bylo jednodušší použít konev,ale to už potom není postřik ale zálivka.Je nutné použít postřikovač.Pane Kašpar za všechny návštěvníky diskuse děkuji za hodnotný příspěvek.
    3. 12. 2018 9:09 Jan Kašpar
    Dobře jste si všiml, asi jsem to nepřesně specifikoval. Má-li záhon s česnekem 10 m2 a půlmetrový okraj (to jsou např. cestičky) dalších 12 m2. tedy celkem 22 m2. Máte-li pokropit 22 m2 celkem, tak se mi nezdá 6 až 7 litrů, navíc ekologického postřiku tak mnoho.  Pravda, pokud použijete jemnější trysku, spotřebujete méně.  Já používám jakýsi čínský postřikovač s dost hrubou tryskou. Jinak to vychází podle mne na 2,7 až 3,2 deci na 1 m2. Tedy pokud má být půda i rostliny dobře postříkány.
    3. 12. 2018 12:33 Novák Ladislav
    Mockrát děkuji za odpověď.
    4. 12. 2018 19:15 Jozef Sisak
    Pan Kašpar ďakujem za odpovede na nenapisane otazky . morenie sulkou najprv 6 hod. a potom opakovane asi s novym roztokom 8hod.?kvôli degradacii sulky ?

    Či sa zbavim vlnovnika vašim postupom mam pochybnosti pri nutnosťi    posuvať vysadbu na neošetreny pozemok - 4 ročny cyklus. schopnosť transportu aj vd´aka prudeniu vzduchu  tj.aj od susedov. a čo cibuľa kuchynska či ine cibuľoviny ale VĎAKA ZA NAVOD . chybička se vloudila  zahon   2 x 5 m --10m2 a uličky 0,5m dookola t.j 3 x 6m   je plocha spolu 18m2

    ak sulka degraduje aj na sirovodik čo je jedovaty plyn nie je to cesta na suche ošetrenie hlavne kuchynskeho  cesnaku? do  dobre uzatvarateľnej nadoby dam cesnak k nemu do samostatnej nadoby sulku a to cele vystavim po dobrom uzavreti na svetlo nie slnko a po ??? dňoch mam vyriešene ??   sam očakavam dodanie  vakuovych doz skusim udusiť vlnovnika ďalši krok bude pridanie co2 či  čisty dusik /mam pristup k tekutemu /

     pan Kozak môžete nas informovať ake aj neuspešne pokusy skušali už pestovateľia aby sa nestracal čas pri opakovani už raz neuspešnych pokusov !!!  ĎAKUJEM
    sučasny stav  nasvädčuje tomu že sa budeme musieť s tymto škodcom naučiť žiť a realizovať večny boj. ako je to s pasavkou zemiakovou či chovatelia kralikov s morom kralikov atd.
    4. 12. 2018 23:19 Jan Kašpar
    Vidím že jsem napsal víc nejasných věcí. Dobře myslel, blbě napsal. Tak za 1) Sulkou mořím opakovaně, pouze ale 2x. Třetí opakování nemá už účinek. To mám mnohokrát vyzkoušeno. Tedy naředím Sulku, a mořím nejméně 6 hodin, pak sleju a mořím další česnek stejnou Sulkou, moření prodloužím o dvě hodiny. To moření je nutno provést tak, aby se Sulka co nejméně degradovala. Já používám výše popsaný postup. Jedná se tedy o opakované použití Sulky.  S tím počítáním okraje záhonu jsem neuvedl jeho rozměr. Já sázím na záhon cca 10 x 1 metr. Tedy obvod je 22 metrů. Váš záhon 5 x 2 m má obvod 14 metrů. Snad takovou prkotinu nebudeme řešit jako školní příklad na minima a maxima funkce přes derivace. Nejmenší okraje by Vám vyšly na záhoně tvaru čtverce o straně 3,16 m. Tam by to zase šlo špatně okopávat motyčkou. 2) Jedovatost sirovodíku. Ono se toho H2S neuvolňuje tolik, aby se mohl někdo otrávit kromě Vlnovníka. Zkažené vejce v Čechách zvané pukavec či záprdek taky vypouští H2S a zatím se s ním nikdo neotrávil.  Ještě tam mám jednu chybku: správně je "Beaujolais nouveau" to pro jazykové puristy.....
    6. 12. 2018 9:55 Václav Kozák
    Vážení pánové. Jsem rád, že se tu díky panu Kašparovi a jeho obdivuhodné píli rozvinula diskuse na téma ochrany česneku před škůdci. Ochrana česneku proti škůdcům je velice složitý problém, který těžko může vyřešit každý soukromě, proto je dobře, když se pěstitelé o své zkušenosti  podělí a mohou je porovnat se zkušenostmi jiných. Hlavní problém je totiž v tom, že bez  profesionálního experimentu se všemi patřičnými úkony, nedokáže pěstitel s jistotou usoudit, zda dané ošetření opravdu souvisí se snížením či zvýšením výskytu škůdce, zvláště pak v případě, kdy je škůdce v porostu bez rozboru prakticky nedetekovatelný a u sklizně je menší napadení detekovatelné též jen laboratorně.  Proto můžeme být přesvědčeni, že naše ošetření vlnovníka zničilo, zatímco jeho nižší výskyt může souviset s něčím úplně jiným. To však těžko pěstitel posoudí bez zkušeností dalších pěstitelů. Při profesionálních experimentech je totiž základem zjištění míry napadení ještě před experimentálním zásahem, teprve potom lze míru napadení srovnávat se stavem po ošetření.

    Moření Sulkou se nedoporučuje po dobu delší než 2 hodiny. Na moření Sulkou byl rostlinolékaři vykonán řádný experiment. Závěr je takový, že delší moření negativně ovlivňuje výnos a na zdravotní stav rostlin nemá žádný efekt. Popálením česneku se nemyslí popálení stroužku (k tomu by bylo zapotřebí opravdu dlouhé moření nebo velmi špatný zdravotní stav), nýbrž popálení kořenových špiček, které jsou nejcitlivější a (hlavně) neregenerují. Z toho důvodu je též vhodnější moření už v průběhu měsíce září, kdy je česnek v
    dormanci a kořínky se ještě nevytváří. Fungicidní účinky Sulky není radno využívat. Jsou totiž naprosto minimální a k tomu by bylo opravdu zapotřebí pro česnek nepříznivé delší moření. Škody způsobené Fusariem by to v žádném případě nesnížilo o desítky procent, ale maximálně okolo 1 %. Co se týče Fusaria,
    vyvíjí se poměrně rychle, záleží tedy zejména na zdravotním stavu pozemku, moření, které nepůsobí i během vegetace, má minimální účinek (pokud vůbec nějaký). Ověřit to jde např. tak, že vysadíte pacibulky (jejichž
    prostřednictvím se Fusarium nepřenáší) a stroužky pěstované předchozího roku ve stejné půdě s výskytem Fusaria. Při sklizni zjistíte, že míra poškození rostlin ze zdravých pacibulek a neošetřených stroužků je stejná. Z toho důvodu jsme poslední roky přestali používat i Rovral a zaměřujeme se na experimenty s
    biologickými přípravky, které česnek chrání po celou dobu vegetace. 

    Bohužel snížení výskytu vlnovníka nelze přisuzovat ani provedeným postřikům během vegetace, nýbrž faktu, že výskyt vlnovníka je poslední 2 - 3 roky výrazně nižší, než např. v roce 2013 a 2014. |Samozřejmě je to oblast od oblasti. Někde ani v letech 2013 a 2014 s vlnovníkem problémy nebyly, zatímco v posledních
    letech se vyskytnout mohl. Určitě by likvidace netrvala 2 - 3 roky, neboť vlnovník se množí tak rychle, že i kdyby byl během vegetace omezen (a ne zlikvidován), namnožil by se zase během skladování při nejmenším na původní stav. Navíc je podle rostlinolékařů během vegetace velmi dobře chráněn, proto
    by postřik sirnatými přípravky musel být v takové koncentraci, která by zlikvidovala i rostlinu.

    Postřik proti Pseudomonázám je zbytečný, v našich podmínkách se na česneku
    nevyskytují.

    Každopádně jakýkoliv experiment na ochranu rostlin proti vlnovníku má význam, protože ten je v současné době hlavně díky způsobu šíření nejobávanějším škůdcem. Podle některých zdrojů se dokáže šířit i na vzdálenost tisíc kilometrů. Vzhledem k tomu, že se šíří pasivně vzduchem, podobně jako spóry plísní, je těžké se mu ubránit. Podle zkušeností se domnívám, že není tak důležité zaměřovat se na dezinfekci vyprázdněných skladových prostor (i podle některých zdrojů ve skladech bez upravené teploty není schopen bez česneku vlnovník přezimovat), ale hlavně na důsledné moření a to ideálně už v průběhu září, čímž se zajistí, že česnek nebude během skladování před výsadbou napaden. Bohužel u většiny experimentů, včetně těch našich, je závěr stejný - tudy cesta nevede.
    6. 12. 2018 16:31 Jan Kašpar
    Přeji dobrý den a úspěch v podnikání. Vyjádřím se napřeskáčku. 1) Pokud tvrdíte, že se v našich podmínkách pseudomoniázy nevyskytují, tak jak je potom možné, že se na Vašem webu objevilo letos z jara několik  snímků od různých pěstitelů, typických ukázek téhle bakteriální hniloby?  S Vaším tvrzením nesouhlasím.
    2) Délka moření a poškození Sulkou - mluvím o klasické Sulce, tedy o polysulfidech Ca. Dělal jsem s tím řadu pokusů, několik let. Zejména teplotu a délku moření. Ve stejnou dobu, na stejné parcele. A jako optimální vyšlo: minimálně mořit 6 hodin, při teplotě nepřevyšující 16°C.  Krátkodobé moření, t.j. 2-3 hodiny dalo dobrý výsledek jen tehdy, byly-li stroužky předem oloupány, tedy nahé. Byly dříve roky, kdy Sulka prostě na trhu nebyla. Nahradil jsem ji 0,8% až 1% Sulikolem K, stroužky opět nahé. T = max 16°C, D = 1 až 2 hodiny. Na Fusarium fungovala ale pouze Sulka, na vlnovníka obojí. Takže zde souhlasím s výhradou. 3) Doba sázení: Mattioli uváděl termín sadby "Na svatého Václava", Staří pěstitelé "do konce října nejpozději". Já vzal za základ medián a sázím do 15. října v 350 mnm. A k úplné spokojenosti. Pozdější sadba dává menší cibule, alespoň u mne. (Mnoho let odzkoušeno v praxi) a jak jsem předeslal, preferuji velkohlavý česnek. Čili Váš termín výsadby považuji za možný, ale nikoli optimální.
    4) K desinfekci bedniček: Vyprázdnění starého a uložení nového k uskladnění. Zde je u mne prodleva několik týdnů (1 až 3 týdny). Že by vlnovník nepřežil tak krátkou dobu o hladu pochybuji. Také zde jde o případné spory, které vypadly z uskladněného česneku. Není nic odpornějšího, pokud rozeberete cibuli na stroužky a vykoukne na Vás penicilin. Takže taky nesouhlas.
    5) U mne to dlouhodobé moření fusariózu velmi silně potlačuje. Fusarií je ovšem více variant, možná, že některé variety jsou odolné, jiné nikoli.
    Dodatek: Při sklizni dávám všechny odřezky do plastového sudu s těsným víkem, t.j. listy, část stonků, kořínky i se zbytky půdy. Prosypu dusíkatým      vápnem cca 25-40 dg a pak  na přelomu září-říjen tam ještě naleju zbytky Sulky po moření. Do 120 l sudu se vejdou pohodlně odřezky ze 600 až 700 rostlin. Zjara tu páchnoucí hmotu vyhodím na kompost.
    Poznámka: Tu pseudomoniázu diagnostikoval u mne známý (ing. CSc) z VÚRV Ruzyně. To lze jen těžko zpochybnit.
    6. 12. 2018 19:21 Václav Kozák
    Pokusím se odpovědět na všechny body, v některých případech jsme si možná nerozumněli, v některých ne úplně souhlasím;
    1) Nerad bych zpochybňoval tvrzení ing. CSc., ale jsme v  kontaktu s několika uznávanými rostlinolékaři a ti už na jaře, kdy se na našem webu objevila Vámi zmiňovaná diskuse na toto téma, uvedli, že s Pseudomonas jakožto patogenem česneku se setkali jen právě v této diskusi na tomto webu. Česká literatura na toto téma mlčí, zahraniční na tom není o moc lépe. Otázkou tedy je, co považujete za typickou ukázku napadení pseudomonázou.
    2) Aby se dal pokus skutečně vyhodnotit, je zapotřebí minimálně 3 opakování a opakování pokusu po několik let. U česneku je ta nevýhoda, že je vegetativně množený a každá cibule má trošku jiný výnosový potenciál i zdravotní stav. Proto jsou těžko hodnotitelné experimenty, kde každé opakování z každé varianty má méně než stovky jedinců (ověřeno, z tohoto důvodu jsme nemohli vyhodnotit mnoho experimentů, protože při výpočtu statistické průkaznosti nebyl viditelný žádný rozdíl kvůli velkým rozptylům).
    3) Mattioli byl velmi vzdělaný člověk, který však žil už před pěknou řádkou let. Při vší úctě se však česneku příliš do hloubky nevěnoval. Vzhledem k tomu, jak se změnilo životní prostředí i jen za posledních 20 let (globální oteplování, odsíření komínů továren, globalizace trhu a s tím spojený přenos chorob a škůdců po celém světě) lze v současné době ztěží brát jeho doporučení za nejvhodnější. Pravdou je, že pozdní výsadbou se snižuje výnos a zvyšuje se v posledních letech i právě riziko napadení sadbového materiálu vlnovníkem česnekovým. Nicméně k pozdní výsadbě se přešlo v reakci na velké ztráty česneku způsobené napadením fusariem (nejen u nás a nejen na česneku, na pozdní výsadbu se např. v Holandsku přešlo i u dalších cibulovin napadaných Fusariem). Fusarium se vyskytuje téměř všude, proto opoždění sklizně má u většiny pěstitelů velký význam, a to i přes mírné ztráty na výnosu. Naším cílem je vyzkoušet vhodnou biologickou ochranu pro česnek proti Fusariu, díky které by se pravděpodobně mohla i výsadba uspíšit. V současných podmínkách však je v drtivé většině oblastí pozdní výsadba výrazně výhodnější.
    4) V mém příspěvku nepíši o dezinfekci bedýnek, ve kterých je česnek skladován téměř do sklizně, ale o dezinfekci vyprázdněných skladových prostor už v období zimy. Týká se to tedy zejména větších pěstitelů, kteří pěstují česnek pro komerční účely a česnek vyprodají už v průběhu podzimu.
    Čerpáme ze zkušeností nejen stovek našich (i bývalých) smluvních pěstitelů, ale i zákazníků, kteří naše doporučení aplikovali. To ovšem neznamená, že mají obecnou platnost, proto jsme velmi rádi za jiné zkušenosti. Na druhou stranu zpochybňování našich doporučení na základě zkušeností z jednoho stanoviště je poněkud předčasné.
    8. 12. 2018 14:35 Jan Kašpar
    Dobrý den,  pokusím se upřesnit.
    1) S tou "možnou pseudomoniázou"  se to má následovně. Když se u mne před cca 40 lety tahle choroba yyskytla, obrátil jsem se na strýce, vzděláním zemědělského inřenýra, ten nevěděl, ale odnesl vzorek k expertovi do VÚRV, a dozvěděl jsem se následující - jedná se o houbovou chorobu, která je podporována (symbioza?) bakteriemi rodu Pseudomonas. Prý je to podobné jako u rakoviny jabloní (Nectria galligena), kde údajně také nejde patogena zlikvidovat, pokud se nezlikvidují bakterie rodu Pseudomonas. Bylo doporučeno použít buď postřk k tomu určeným antibiotikem, což tenkrát mělo registraci, nebo měďnatým prostředkem. Dnes si nejsem jist, zda bylo použito slovo "fypická", nebo "charakteristická".  Již dávno tomu. Já osobně tuhle chorobu viděl 3x v životě, což za více než 5O let co pěstuji česnek není mnoho.
    Nicméně, choroba je to nepřehlednutelná a Kuprikol, nebo Burgundská jícha na to fungují k plné spokojenosti.
    2) Statistika. Pokud zde píšu o čemkoli, tak pokus byl proveden na cca 100 rostlinách, opakovaně, po dobu 4 až 6 let. Sázím každoročne 600 až 700 stroužků. V současnosti budu snižuji na 400. (věk). Dále se opírám o zkušenosti strýce, tchána a dědy. Jen s rozdílem, že děd si Sulku vyráběl vlastnoručně  a nepoužíval koloidní síru, ale pouze svoji vlastnoručně vyrobenou Sulkou. Byl  učitelem chemie a fysiky na prvorepublikovém reálném gymnasiu, takže ten chybu v měření a výrobě neudělal. Poznatky mám  nikoli z jednoho místa, ale ze  čtyř různých míst z toho dva v kraji středočeském a dva v severočeském. Čili námitku o relevantním statistickém vzorku odmítám. Ty poznatky jsou navíc staré více než jedno století.
    3) termín výsadby doporučuji nikoli podle Mattioliho, v jehož době probíhala t.zv. "malá doba ledová", ale z dlouholeté praxe nejen vlastní, tedy 15. října. Dále, biologická ochrana nejen česneku je jistě vynikající a taky módní záležitost. Jen mi trochu vadí, že jsem nikde nedohledal (zatím) zda jsou prováděny testy na vedlejší produkty téhle ochrany, např. na mykotoxiny. Mohli bychom se dočkat taky další aféry podobně jako s chlorovanými uhlovodíky nebo  antibiotiky. Tedy od nadšení směrem k zatracení.
    4) Já desinfikuji dřevěné přepravky a nejbližší okolí, tedy regál na kterém bedničky s uloženým česnekem jsou uloženy. Nevím, jak daleko může hladový vlnovník dopochodovat. A samozřejmě nezpochybňuji Vaše poznatky a zkušenosti. Mám trochu jiné poznatky a nikoli z jednoho místa a nikoli krátkodobé. Pouze chci poukázat na skutečnost, že pěstovat česnek lze i jinak. Nechť si kdo chce vyzkouší a rozhodne se sám. 
    13. 12. 2018 19:07 Josef Polívka
    Dobrý den pane Kašpar. Zmiňujete se zde o použití Kuprikolu. Chci se Vás zeptat, v jjakém poměru, za jakých podmínek a kolikrát ho aplikujete? Děkuji mnohokrát za odpověď, Polívka
    15. 12. 2018 13:24 Jan Kašpar
    Dobrý den pane Polívko, Já dávám buď Kuprikol, nebo Burgundskou jíchu. Z jara, po vzejití rostlin v konc. 0,6% až 0,7% pokud se objeví půdní povlak z Pseudomonních bakterií. Pozor: někteří lidé tento povlak zaměňují s mechem. Barvu to má stejnou, tedy zelenou, někdy zelenožlutou, jenže mech je rostlina, bakteriální povlak, pokud je vlhko, je jenom sliz. Je třeba ošetřit nejen rostliny, ale i půdu mezi řádky a okolo záhonu. Později dávám koncentraci 0,4% cca 4 týdny před předpokládanou sklizní proti skládkovým chorobám. U obojích přípravků je OL = 7 dní, a jsou zařazeny na seznamu EK jako "přípravky pro ekologické zemědělství"
    20. 12. 2018 19:58 Jan Kozák
    Původně jsem do diskuse vyvolané panem Kašparem nechtěl vstupovat, přestože jsem požádal tři významné rostlinolékaře, z toho jednoho specialistu bakteriologa, o jejich úsudek. Sám se za fytopatologa nepovažuji, ale chtěl jsem mít jasno. Tento můj postoj mi byl (a to správně) vytknut, protože návštěvníci našich stránek často hledají rady v otázkách, kde si sami poradit neumějí.
    Tož tak:
    Zbavit se natrvalo vlnovníka česnekového je nedosažitelným cílem. Riziko napadení není pouze v tkáňové laboratoři. Na poli nebo ve skladu vlnovníka hygienicky přijatelným způsobem nezlikvidujete. A jeho šíření za vegetace větrem znamená riziko úplně všude.
    Bakterie rodu Pseudomonas jako i další rody bakterií jsou součástí bohaté mikroflóry povrchu rostlin, také půdní mikroflóry, samozřejmě i půdního povrchu. Proto ten Váš známý mohl tyto bakterie izolovat. Jejich škodlivost však není u česneku v Evropě prokázána a ochrana proti nim je považována za zbytečnou zátěž životnímu prostředí.
    Nejen zemědělci, ale i zahrádkáři jsou povinni dodržovat platné předpisy týkající se používání látek na ochranu rostlin. Žádný u uváděných přípravků není registrovaný na ochranu česneku.
    Z výše uvedeného nemohu doporučit využívat postupy pana Kašpara, spíše naopak.
    (Tento příspěvek je uveden na dvou místech, jednak jako reakce u příspěvku pana Kašpara a na začátku.)
    29. 1. 2019 18:51 Jan Kašpar
    Nerad odpovídám, ale na nedorozumění, či neznalost jinak nelze.
    1) Nesmyslem je snaha zbavit se nějakého patogena "natrvalo". Stačí
    časový úsek od zasazení do konečného konzumu, resp. nové výsadby.. A to
    lze. Na totální vyhlazení nějakých forem života bychom museli počkat na
    nové hromadné vymírání. Zatím jich v geologických dobách proběhlo pět.
    Naposledy to odskákali dinosauři...
    2) U bakterií rodu pseudomonas jde o to, že tyhle potvůrky žijí
    s některýni houbami v symbioze a některé houby (fungi) naopak ničí.
    Některé pseudomony jsou škodlivé teplokrevným živočichům včetně člověka.
    Trpíte-li např cystickou fibrózou a nakazíte-li se běžným půdním
    Pseudomonas aeruginosa, pak pravděpodobně umřete. Navíc pseudomony škodí
    tím, že tvoří půdní povlak (film), který  zemědělci zaměňují s mechem,
    čímž brání přístupu vzduchu. Tohle by měl ale rostlinolékař znát, pokud
    je to opravdu rostlinolékař.
    3) Největší nesmysl je upozornění na "platné předpisy" a údajně
    chybějící registrace v ČR. Bohužel, všechny prostředky jsou registrovány
    v "Nařízení Evropské komise". Zde je výslovně stanoveno, že členské
    státy EU jsou povinny svoji legislativu uvést do souladu s tímto
    předpisem EU. Že to nějací úředníci českého ministerstva zemědělství
    odflákli, není můj, ani Váš problém. Všechny mnou uvedené prostředky
    jsou registrovány v kategorii "Ekologické zemědělství".Odpovědět

    Kuchyňská cibule a vlnovník

    26. 11. 2018 8:57 Zakladatel vlákna: Olga Hlávková
    Prosím o informaci zda vlnovník napadá i šalotku nebo klasickou kuchyňskou cibuli, případně i okrasné cibuloviny, pokud ano, hrozí přenos vlnovníku z těchto cibulovin na česnek při skladování ve společných prostorách?
    26. 11. 2018 17:24 Jan Kozák
    Vlnovník česnekový je označen vědeckým názvem Aceria tulipae. Poprvé byl zjištěn na tulipánech, jak je z jeho názvu zřejmé. Napadá i cibuli kuchyňskou, šalotku  a spoustu druhů cibulnatých květin, což může vést k jeho přenosu při společném skladování.

    vlnovník česnekový

    23. 11. 2018 18:17 Zakladatel vlákna: Marie Popovňaková
    Jak ošetřit uskladněný česnek proti vlnovníku česnekovému. Lze napadené  stroučky spotřebovat  při kuchyňské úpravě ?
    24. 11. 2018 12:29 Jan Kozák
    Česnek napadený vlnovníkem můžete klidně konzumovat až do doby, kdy se už Vám to bude zdát konzumu neschopné - budete k tomu mít odpor. Vlnovník čerstvý, vařený ani pečený nijak Vašemu zdraví neuškodí a v chuti ho nepoznáte. Vždyť spoustu jiných roztočů baštíme i s většinou jiných potravin, jenom o tom nevíme.
    Právě z důvodů výskytu vlnovníka česnekového se stává největším problémem skladování česneku v domácnosti. Každopádně musí být v suchu. Rozvoj vlnovníka omezují sušené aromatické rostliny, např. levandule, kopr, máta. Pokud má někdo luční seno, pak je dobrým způsobem skladování v seně. Tím není myšlena hrstka sena, ale pořádná kupa vespod i nahoře.

    choroba česneku

    21. 11. 2018 11:24 Zakladatel vlákna: Jiří Soukop
    Dobrý den, mohl byste mi prosím určit, čím trpí můj česnek? Děkuji Jiří Soukop
    12
    21. 11. 2018 21:19 Jan Kozák
    Jednoznačně si na Vašem česneku pochutnává vlnovník česnekový.

    Sulka 2011

    2. 11. 2018 0:10 Zakladatel vlákna: Mirka Kolaříková
    Dobrý večer.
    Chci letos prvně mořit česnek pro výsadbu, tedy jsem úplný amatér... Našla jsem doma SULKU s datem expirace 2011. Je možné česnek do roztoku z této Sulky namočit? Děkuji.
    2. 11. 2018 7:02 Jan Kašpar
    Použít můžete, sadbu nepoškodíte, otázkou je, jak bude Vaše Sulka fungovat.
    Sulka je nestabilní sloučenina, uvolňuje sirovodík (sulfan) která se rozkládá časem, světlem, teplem a přístupem vzduchu, tedy kyslíku. Pokud byla Sulka uložena ve tmě (např. chladný sklep), ve vzduchotěsně uzavřené nádobě, nejlépe v orig. balení a bez nějaké té velké bubliny v lahvi, pak s jistou mírou rizika bude fungovat.  Mořte ovšem déle než je zvykem, tedy alespoň 6 hodin. Vlnovník to nepřežije. Ale vedlejší fungicidní účinek bude pravděpodobně ztracen.
    2. 11. 2018 15:10 Pavel Dohnal
    Velice se na dně usazují krystaly, takže třepat a třepat! Určitě nevyhazovat, rozředěná se dá skvěle použít na zálivku, třeba zrovna k cibulovinám. 
    2. 11. 2018 18:42 Jan Kašpar
    To třepání je velmi špatný nápad. Ona totiž se ta Sulka, což je směs polysulfidů vápníku CaSx mění (degraduje) na sulfáty v tomto případě ponejvíce na sádru CaSO4 . 0,5 H2O Takže ty krystaly maximálně opláchnout a vyhodit.  A mořit sádrou? No uznejte, že to nebude zrovna to pravé ořechové.....
    2. 11. 2018 22:59 Pavel Dohnal
    Nemám šanci polemizovat. Chemii nerozumím. Ale rád se něco dozvím. Dík. Spíš věřím v tu zdravou sadbu a čistou půdu, než v moření. Každá info je dobrá. 
    4. 11. 2018 6:22 Jozef Sisak
    Ďakujem za prednašku .  Použitie starej sulky na zalievku bolo spravne rozhodnutie, na morenie radšej novu . p. Kašpar prosim prečitajte si prispevok L. Hejduka z 29.10. aky je vaš nazor ĎAKUJEM.
    4. 11. 2018 10:35 Jan Kašpar
    Domnívám se (t.j. nikdy mě to ani nenapadlo zkoušet), že to nepůjde. Mikrovlnka pracuje v pásmu 2,5 GHz, což je zhruba 12 cm délka vlny). Vzhledem k vyzářené energii 12 μeV by nejspíš došlo k poškození rostlinných pletiv. Ale  pěstitelé opomíjejí, že Vlnovník se živí i na jiných rostlinách, zejména květinách. Také jeho jméno je "Aceria tulipanae", čili Vlnovník tulipánový. A zahrádkář se diví, že má Vlnovníka a cibulnaté či hlíznaté rostliny neošetří, a ten potvora Vlnovník si jak na potvoru na ten česnek přeleze. Jinak mám na Vlnovníka mimo Sulku vyzkoušeny a jsou funkční tyto prostředky: 1) Koloidní síra,  (Sulikol, Kumulus) 2) Polysulfidy draslíku nebo sodíku, tedy klasická "Sirná játra" podle alchymistů. K tomu si tyhle prostředky vyrobit mi donutily roky, kdy Sulka nebyla nikde k dostání. (Pěstuji česnek po zahrádkářsku od roku 1965 nepřetržitě). Pro pořádek: Vlnovník je Sametkovec, a co zničí Sametky, zničí i Vlnovníka. A všechno je to navíc "EKO"
    4. 11. 2018 10:38 Jan Kašpar
    Oprava:"Aceria tulipae" překlep, sorry.
    6. 11. 2018 7:24 Jozef Sisak
    Ďakujem za poučny prispevok . V chemii ste doma preto ešte raz pozrite sa prispevok L. Hejduka z 29.10  tema dusikate vapno . Pri študovani inf, zdrojov som natrafil na informaciu že škody na uskladnenom cesnaku  NESPôSOBUJE  vlnovnik tulipanovy ako sa pôvodne predpokladalo ale vlnovnik cesnakovy čo je iny roztoč ale to je vlastne jedno ,lebo aj tak škodi bez ohľadu na meno. Trochu som surfoval aby som spoznal vaše nahrady ĎAKUJEM za sulku.
    6. 11. 2018 14:58 Jan Kašpar
    S tím dusíkatým vápnem můžete být v klidu. DV se rozkládá na kyanamid Ca a hydroxyd Ca. A lidi si to občas pletou Kyanamid není kyanid. A není jedovarý, jen dráždivý. Prostě hodinky a holinky. Zní to podobně, ale jsou to úplně rozdílné věci. DV kyanovodík neuvolňuje.
    8. 11. 2018 6:05 Jozef Sisak
    Ďakujem za odpoveď. Mam vlastnu skusenosť , pozemok kde ma trapili krty a hraboše či hryzce polne som planoval posadiť cesnak po zapracovani dusik. vapna som s časovych dôvodov nestihol dať foliu čo som urobil až  za  par dni , vytvorene  krtince som rozhrabal a chodby otvoril . Po odstraneni folie cca 4 tyž. som problem krt a hraboš  nemal ani sa opakovane nevyskytol.

    Vlnovník

    28. 10. 2018 18:05 Zakladatel vlákna: Mirek Polanský
    Taky jsem nad tím uvažoval. Ne sadbový ale čenek na uskladnění-konzumní zkusit dát třeba na deset vteřin do mikrovlnky. Česnek se nestačí prohřít ale mikrovlny by zlikvidovaly vlnovníka.
    29. 10. 2018 8:55 Libor Hejduk
    Bylo by to zajímavé jako pokus. Půlku pokusného vzorku takto ošetřit, vzorky izolovaně uskladnit (uzavíratelné boxy) a sledovat vývoj vlnovníka a konzumní kvalitu česneku. A nebo druhá možnost je využít ionizačního záření :-D , které je povolené vyhláškou 133/2004 Sb. , ovšem kdo by to platil, že? 
    1. 11. 2018 19:08 Pavel Dohnal
    Co vlnovnika poslat do kosmu? Složíme se, ESA zajistí pár obletů kolem Kuličky nebo do ISS a budeme chytřejší. Zajímavé nápady pro zkumavkáře, co pane inženýre? Myslím mikrovlnku. Můj názor - do mikrovlnky dávat ohřívat česnek pouze v guláši. Ale mimořádně obdivuji invenci a nasazení famózních lidí. Doufám, že konečně někdo získá tu  Nobelovu cenu. Bude potřeba uchovat národní bohatství, mezi něž česnek patří!! A každý velký úspěch začíná šíleným nápadem! 
    31. 10. 2018 20:02 Jozef Sisak
    Ani do pokusu by som nešiel , problemom je dosiahnutie požadovanej teploty ktora zlikviduje vlnovnika, jej meranie počas činnosti mikrovlnky. Podľa informacii na internete z viacerych zdrojov  likvidačna teplota je na urovni 38-45 st. jej dosiahnutie teply roztok 10-15 min. alebo suche teplo - rura. Sadbovy cesnak mam v zemi už namoreny môžem sledovať kuchynsky , je otazne či skladove priestory mam už zamorene vlnovnikom a tak kuchynsky cesnak bude možno potrebne opakovane ošetriť. Všetko toto je v rovine teorie !!
    Pritomnost vlnovnika -mikroskopicke vyšetrenie .Postup a potrebne vybavenie - veľkosť zvätšenia  nepoznam.  Cely proces je  vyrazne urychleny ako čakať na prejavy škodcu na cesneku.

    Vlnovník česnekový

    28. 10. 2018 17:18 Zakladatel vlákna: Martin Harasim
    Pane inženýre Kozáku.

    Letos vlnovník celkem řádí. Je teprve říjen a kromě vekanu mi už napadl poprvé i místní Rusák.

    Jak to dělají v obchodech že jim vydrží česnek celý rok. Jen studeným skladováním u zemědělce to určitě nebude, protože když koupený česnek nechám měsíce v teple, žádný roztoč tam není. Ozařují ho?
    28. 10. 2018 19:18 Jan Kozák
    U konzumního česneku je to jednodušší (bavíme se o velkoprodukci). Česnek se skladuje ve speciálních skladech při teplotě mírně pod nulou. Tam se dostává hned po usušení a opracování. Při této teplotě vlnovník sice přežívá, ale "spí". Po vyskladnění se krátce otočí v obchodě a i u zákazníka je poměrně brzy spotřebován, takže vlnovník nemá dostatek času ani sil (do doby chlazení se ještě nestačil namnožit), aby se projevil. Toto se dělá v Evropě a Jižní Americe. Z Číny se vozí česnek chemicky ošetřený.
    Sadbový česnek se nemůže chladit, protože by tak předčasně prodělal jarovizaci a hned po výsadbě by vyrůstal.
    Z dotazu není zřejmé, zdali jste trvanlivý česnek, jak uvádíte, kupoval loni nebo před léty, kdy problém s vlnovníkem ještě nebyl nebo aspoň ne v současné míře. Také je rozhodující měsíc nákupu a skutečná země původu.
    29. 10. 2018 5:19 Karel Karel
    Dobrý den pane Kozáku, dočetl jsem se že vyvoj vlnovnika trvá 8 dní při teplotě 33 stupnů, 11 dní při teplotě 20 stupnů a při 6 stupních se jeho vývoj zastavuje, je to nějak takto?  A ten vlnovník přežije neomezeně dlouhou dobu v tom specialním skladě o teplotě pod nulou až do jara kurpřikladu nebo má omezenou životnost ve dnech?
    29. 10. 2018 7:47 Jan Kozák
    Různé zdroje informací se sice rozcházejí v konkrétních dobách vývoje, ale pro nás je důležité, že vlnovník přežívá v tzv. anabióze spolehlivě během celého chladného zimního období. Znamená to tedy, že i po vyskladnění na jaře je schopen dalšího vývoje.

    Opět vlnovník - výskyt ve skládce

    10. 10. 2018 13:55 Zakladatel vlákna: Ivana Smetanová
    Dobrý den, nemám tak velikou zahradu a tak políčko česneku střídám ob jeden rok s bramborami. Do záhonů zaorávám na podzim pouze zelené hnojení, případně kompost. Sadbu česneku (převážně ruský paličák, modrý paličák, Slavin, atd.) mořím před výsadbou v Sulce. Zasadím, v červenci česnek sklidím a již v září je skladovaný česnek zdecimován vlnovníkem. Vyčleněnou sadbu mořím tedy již v září, případně v říjnu. Ale česnek na spotřebu je po krátké době k nepoužití, natož abych ho mohla někomu věnovat či prodat. Kde se bere stále dokola vlnovník, když sadbu mořím, na poli během zimy by přežít neměl, když mrzne (mráz mu pokud vím vadí)??? Jak se ho zbavit? Díky moc za jakékoliv rady. Ivana Smetanová
    10. 10. 2018 19:16 Jan Kozák
    Vy sice dáte do půdy česnek bez vlnovníka, ale jiný na něho čeká už na poli, aby si na jaře pochutnal. Vlnovník je schopen jistou dobu žít v tzv. anabióze. Je to něco jako spánek. A mráz mu taky nevadí. Asi by Vám pomohlo dusíkaté vápno. Nejlepšího účinku by se dosáhlo po sklizni česneku.
    12. 10. 2018 22:02 Jozef Sisak
    Po tolkych otazkach na vlnovnika vyjadrim aj svoj nazor. Vzhľadom na vysoky datum predpokladam postup pre ďalšie roky . Po naštudovani predkladam POSTUP -neovereny! Po bramborach dusikate vapno OK , ak pozemok prikryjete čiernou foliou zlepši sa dezinfekčny učinok, ale dôjde aj k prehratiu pôdy nad 35stup. čo by malo mať za nasledok likvidaciu vlnovnika./ak bude svietit slniečko dostatočne /  Cesnak určeny do kuchyne namočiť do teplej vody 40stup. na 12-15 min.  ma to mať za nasledok likvidaciu vlnovnika ale aj poškodiť kličivosť cesnaku čo nie je na škodu .  Pan Kozak suche teplo urobi to iste ? /elektricka rura/ 
    14. 10. 2018 6:15 Jan Kozák
    Nevím, jestli na vlnovníka stačí čtyřicet stupňů, ale soudím, že tato teplota klíčení česneku neovlivní. Navíc si myslím, že porušení klíčivosti by mělo za následek pravý opak, než potřebujete, tedy že by to výrazně snížilo skladovatelnost.
    Teplovodní ošetření cibulí není neznámé. Používá se např. proti háďátku. Teplota musí být přesná (je to něco okolo 42 stupňů). Zvýšení teploty o stupeň ničí rostlinu, snížení o stupeň nezničí háďátko. Je na to potřeba speciální zařízení, doma to těžko uděláte.

    Vlnovník česnekový

    8. 10. 2018 15:27 Zakladatel vlákna: Moc Roman
    Dobrý den.pane kozák lze sázet česnek napadený vlnovnikem,nebo ho vyhodit.děkuji za odpověď
    8. 10. 2018 15:48 Zdeněk Mácha
    Dobrý den. Já osobně bych ten česnek namořil, pokud je napadený a nechal ho oschnout a těsně před sadbou ho dal cca na hodinu do vlažné vody, aby se nastartoval a sázel bych. Osobně mořím před sadbou. Zatím jsem ho napadený neměl. Ještě přikládám fotky svého česneku na sadbu, ale ten bez popisku nevím.
    Česnek na sadbuČesnek na sadbuČesnek na sadbu
    8. 10. 2018 19:55 Jan Kozák
    Lze sázet. Na nic nečekejte, rozdružte, namořte v Sulce a co nejrychleji vysušte. Potom uložte ve vzdušném prostředí v malé vrstvě. Těsně před výsadbou namočte do vody. Ale použil bych vodu studenou.
    8. 10. 2018 20:09 Moc Roman
    Děkuji za odpověď.česnek už mám namořen tak začnu sázet.sadba nepochází od vás..od vás mám tři odrůdy a ty jsou v pohodě.

    moření

    6. 10. 2018 16:08 Zakladatel vlákna: Dušan Dušek
    Dobrý den pane Kozáku, má smysl vzhledem k nynějšímu počasí ještě provést namoření česneku, pokud ne, nevadí, ze jsem česnek již rozdělil na stroužky, když se bude sázet až v listopadu, prosinci? Děkuji, Dušek.
    6. 10. 2018 19:14 Jan Kozák
    Pokud bych  neměl podezření na napadení vlnovníkem česnekovým, tak bych už stroužky nemáčel. Rozdružení v současném termínu na závadu není.

    Moření pro jarní výsadbu

    22. 9. 2018 12:13 Zakladatel vlákna: Petr Malec
    Dobrý den,
    zítra se chystám namořit Vaši sadbu v Sulce. Není mně ale jasné, a nikde jsem se nedočetl, jestli se už teď má mořit i Japo a Benátčan pro jarní výsadbu.
    Předem děkuji za rychlou odpověď.
    22. 9. 2018 13:12 Novák Ladislav
    Dobrý den.V Sulce moříme proti vlnovníku.Vlnovník je skladištní škůdce,proto jestli jsme se rozhodli v Sulce mořit česnek určený na sadbu,čím dříve tím lépe.Doufám že Vám netvrdím nějaký nesmysl a že se mnou bude p.Kozák souhlasit.
    22. 9. 2018 13:40 Petr Malec
    To samozřejmě zní logicky, mně jde o to, jestli maji samostatné stroužky šanci vydržet až do jara, třeba aby úplně nevyschly.
    22. 9. 2018 14:23 Jan Kozák
    Úzkolisté nepaličáky, mezi něž Japo II i Benátčan patří, prakticky nebývají vůbec vlnovníkem napadány, takže pokud je budete sázet až na jaře, klidně počkejte až do doby před výsadbou.
    Ještě poznámka. Pokud sázíte i ozimé česneky, pak nevidím důvod, čekat s těmi "jarními" do jara. V zemi je jim v zimě líp než ve skladu.
    22. 9. 2018 15:54 Petr Malec
    Děkuji za velmi rychlou radu, udělám to jak říkáte, a nasadím vše už na podzim.

    Dotaz "vaxy breakdown"

    18. 9. 2018 16:10 Zakladatel vlákna: Iveta Svobodová
    Dobrý den, pane Ing. Kozáku,
    z Vaší diskuze se domnívám, že náš česnek trpí  fyziologickou poruchou  "vaxy breakdown" zniňovanou ve Vaší diskusi. Letošní rok bylo extrémní horko, česnek jsme sklízeli koncem června (byl již zralý), počasí v době sklizně bylo chladné, ale v následujících týdnech propukly veliká vedra. Při sklizni byly cibule a stroužky pevné, tvrdé a nyní během čištění jsou slupky cibulek volné, stroužky nejsou měkké, ale 2-3 stroužky mají hnědý povlak (až stroupky), při nákroji stroužku je výplň normální, možná mírně nažloutlá (zanedbatelně). Domníváme se, že o bílou hnilobu ani vlnovníka nejde, protože při sklizni jsme na cibulkách žádné bílé povlaky nepozorovaly a česnek normálně dozrál. Moříme pouze v sulce (proto zamítám vlnovníka). Chtěla bych se Vás zeptat, zda takový česnek je vhodný na uskladnění a zda lze takový česnek zasadit? Možná ještě popis našeho skladování po sklizni: v otevřené, dobře větratelné stodole na trámech pod střechou (nikdy v minulosti jsme neměli tento problém). Domníváme se, jestli toto hnědnutí nezpůsobily vysoké teploty při sušení?
    Děkuji Vám moc za odpověď,
    S pozdravem
    řezpaličkabez slupky pohleddetail2 stroužky zhnědlé, ostatní česneky jsou stejné
    18. 9. 2018 21:42 Jan Kozák
    Voskovité odumírání stroužků (vaxy breakdown) to není. Vlnovníka jste zamítat neměla, jsou to jeho typické příznaky. Vlnovník se nerozšiřuje pouze sadbou. Navíc byste ho Sulkou zlikvidovala. On se umí šířit velmi efektivně i během vegetace. Na jejím konci si sleze z listů do cibule a tam už pro něho začnou lukulské hody.

    Vlnovník

    17. 8. 2018 10:51 Zakladatel vlákna: Olga Hlávková
    Dovoluji si obtěžovat s následujícím problémem. Už  několik let skladuji česnek na stejném místě  a vždy bez problémů. Loni jsem  si tam nějakým nedopatřením zřejmě zavlekla vlnovníka. Teď už tam asi 2 měsíce není ani česnek, ani jiné cibuloviny. Mám ale obavy uskladnit novou sklizeň (z namořené sadby) na tomto místě, zatím ji mám umístěnou provizorně jinde. Myslíte, že vlnovník infikoval daný prostor na dlouho, případně, jak provést desinfekci. Děkuji za odpověď.
    17. 8. 2018 20:11 Jan Kozák
    Nevím, o jaký prostor se jedná, proto obecně. Vlnovník tam zůstal, můžete prostor např. vysířit nebo vystříkat Savem.
    17. 8. 2018 21:59 Olga Hlávková
    Moc děkuji za radu. 

    Blanin a Mirka

    15. 6. 2018 13:35 Zakladatel vlákna: Kupková Markéta
    Dobrý den,
    chci se zeptat, zda výše uvedená sadba vůbec nebude v nabídce?
    Děkuji
    15. 6. 2018 22:50 Václav Kozák
    Vážená paní Kupková,
    množení odrůd Mirka a Blanin II jsme se rozhodli výrazně omezit, neboť patří do skupiny odrůd, které má velice rád skladištní škůdce vlnovník česnekový. S ním jsou v posledních letech v ČR velké problémy. Původně jsme u nich chtěli množení sadby zcela pozastavit a odrůdy pouze udržovat, ovšem vzhledem k tomu, že jsou mezi mnoha pěstiteli tyto odrůdy velmi oblíbené a v lokalitách s menším výskytem vlnovníka jsou tyto odrůdy úspěšně pěstovány, rozhodli jsme se pouze množení sadby omezit a do nabídky je zařadit až v průběhu měsíce září, kdy bude jistota, že je jejich sadba zcela v pořádku. V nabídce však budou pouze malá balení do 16 ks.

    Vlnovník

    25. 1. 2018 15:00 Zakladatel vlákna: Vlastimil Mitiska
    Dobrý den, nikdy sme vlnovníka neměli, 20 let, letos se objevil. Nevím odkud. Chci se zeptat pana Kozáka - mám necháno hodně vršků - pacibulek- velkých. I na nich, bohužel, jsem nějaké napadené našel - ne moc, ale jsou, zatím většina vpořádku,  pevné, ale pár jsem napadených našel -  mění barvu do hnědavé, fialkové atd. Mám to hned rozloupat a namořit Sulkou - má to krásné čekací kořínky, semtam je i maličký klíček zelený, nebo to vydrží do sázení - u nás zhruba začátkem dubna. Děkuji pane Kozáku starší, za odpověď
    25. 1. 2018 19:22 Jan Kozák
    Máčení by nebylo úplně šťastným řešením, protože by pacibulky začaly růst. Pokud nemůžete vyset při nynější oblevě (u Vás možná není), bylo by nejlepším řešením skladování někde venku. Samozřejmě v suchu. V chladu vlnovník neškodí.
    25. 1. 2018 19:37 Vlastimil Mitiska
    Děkuji za informace, budu se jimi řídit, snad to dopadne

    Vlnovník cesnakový

    20. 11. 2017 21:41 Zakladatel vlákna: Martin Lokaj
    Dobrý deň. Chcel by som poprosiť o radu. Časť sadby pripravenej vo vreciach na morenie a výsadbu mám napadnutú Vlnovníkom. Nemohol som sadbu moriť v Septembri, pretože som ju ešte nemal. Vrecia som prebral a cesnak príliš poškodený som zlikvidoval. Sadiť sa momentálne nedá kvôli počasiu a tak to môže ešte trvať, predpokladám že moriť teraz a vysádzať až napríklad o dva-tri týždne by nebolo dobré aj keby sa mi podarilo sadbu usušiť napr. ventilátorom cesnak by pravdepodobne začal rásť. V návode píšete, že pri nižších teplotách je Vlnovník menej aktívny. Pomôže takto nachystaný cesnak umiestniť napríklad do záhradného altánku kde je teplota ako vonku cca 0-5°C? V prípade mrazov by som ho zasa schoval do garáže. Mám strach a veľkú vlhkosť vonku. Za prípadne iné návrhy budem vďačný.
    22. 11. 2017 6:53 Jan Kozák
    Sadbu teď nemořte a nechejte ji venku pod střechou v malé vrstvě.
    22. 11. 2017 11:25 Martin Lokaj
    Ďakujem za radu. Môže byť v prepravkách? Keď je cesnak v tenkej vrstve je Vlnovník menej aktívny? Alebo kvôli vlhkosti? 
    22. 11. 2017 17:47 Jan Kozák
    Tenká vrstva je potřebná kvůli provětrávání, s vlnovníkem to nic nedělá.

    Vada česneku

    25. 10. 2017 21:56 Zakladatel vlákna: Jakub Jordán
    Dobrý den,

    poprosím o radu, co česneku na obrázku(jeho vrchní zahnědlá část) může být a zda-li jej můžu zasadit.

    Děkuji
    cesnek
    26. 10. 2017 19:26 Jan Kozák
    Třebaže je snímek dostatečně ostrý, není možné posoudit lesk, což je velmi důležité. Pravděpodobně je česnek napaden vlnovníkem česnekovým. V tom případě bych doporučil brzké moření v Sulce a výsadbu. Však už se má výrazně ochladit, tak proč ne?

    Skladování česneku

    23. 10. 2017 16:04 Zakladatel vlákna: Lukáš Besta
    Dobrý den. Chci se zeptat zdali mi doporučíte skladovat česnek na podzimní sadbu doma při cca 20 st. C nebo venku pod střechou. Žádné jiné chladné a suché místo doma nenajdu. Česnek pro jistotu skladuji doma, ale zdá se mi že se začíná vysušovat a sám jakoby svlékat. Díky Lukáš
    23. 10. 2017 21:36 Jan Kozák
    Pokud je česnek venku pod střechou nebo doma na vzdušném místě, je uložen správně. Ve Vašem případě mám obavu, že je napaden vlnovníkem česnekovým. Tak bych ho doporučil namořit v Sulce a vysadit.

    Vakuum

    17. 9. 2017 9:44 Zakladatel vlákna: Stanislav Hanzlicek
    Pane Kozáku rád bych znal Váš názor na uchovávání konzumního i sadbového česneku ve vakuových dózách a boxech.V zahraničí je to obliba.Jaký vliv může mít vakuum na aktivitu vlnovníka,nebo houbových chorob? A jaký vliv na kvalitu česneku vlivem nepřirozené vlhkosti.
    17. 9. 2017 19:58 Jan Kozák
    Tož toto nevím, k nám na vesnici něco takového ještě nepřišlo.
    Ale vážně. S touto metodou jsem se nesetkal. Soudil bych však, že by to mohlo vlnovníka zničit, mám však obavu, že by to mohlo zničit i sadbovou kvalitu česneku.

    Napadení sadby

    8. 9. 2017 18:39 Zakladatel vlákna: Jaroslav Stejskal
    Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zdali může vlnovník česnekový opět napadnout namořenou sadbu. Předem děkuji za odpověď.
    9. 9. 2017 13:59 Jan Kozák
    Podle našich zkušeností sadba ošetřená v Sulce znovu napadená není.
    16. 9. 2017 19:38 Helena Malá
     Já mám také zkušenost, že není.

    Sadba

    10. 8. 2017 9:07 Zakladatel vlákna: Jakub Jordán
    Dobrý den,

    měl bych se bát, pokud bych česnek měl vyloupaný již v půlce září, že do doby sadby může "vyšůška", či se jakkoli jinak znehodnotit?

    Děkuji
    10. 8. 2017 21:37 Jan Kozák
    Zdravé stroužky bez přítomnosti vlnovníka česnekového Vám do výsadby "nevyšuškají". Předčasné seschnutí stroužků bývá způsobeno fuzáriem nebo vlnovníkem.

    Choroba česneku

    6. 2. 2017 9:45 Zakladatel vlákna: Ladislav Horin
    Dobrý den, stalo se mi při skladování česneku na suchém větraném místě, že se mi takhle zkazil. Nevíte čím to mohlo být způsobeno.
    Jedná se o nějakou chorobu? Děkuji.
    7. 2. 2017 14:41 Jan Kozák
    Není to choroba, ale škůdce. Česnek je napaden mikroskopickým roztočem vlnovníkem česnekovým.

    Vlnovník česnekový.

    31. 10. 2016 16:23 Zakladatel vlákna: Vladislav
    Ing. Jan Kozák: 06.01.16 17:35

    Pokud jste ošetřili Sulkou, neměli byste mít během vegetace problém. Otázku ošetření po sklizni, položte, prosím, až v době, kdy to bude aktuální. Možná už budu chytřejší než teď. Vlnovník česnekový je totiž mojí současnou prioritou.
    Dobrý den,byl jste pane inženýre v této problematice úspěšný?
    Děkuji za případnou odpověď na téma které nás hodně trápí a přeji Vám hodně ůspěchů.

    Reagovat Přidat obrázek
    A. Kozák: 23.09.16 23:33

    Dobrý den, pane Vladislave,
    jsme rádi za Váš zájem o česnek. Bohužel Ing. Jan Kozák má v této době mnoho práce s expedicí česnekové sadby. Omluvte proto prosím, pokud se touto otázkou bude zabývat později.

    Dobrý den pane inženýre,snad už budete mít více času se vyjádřit k tomuto tématu.Děkuji za případnou odpověď-vážím si vaší poradny i když vím ,že to není vždy jednoduché.
    Reagovat
    31. 10. 2016 19:52 Jan Kozák
    Pravděpodobně se něco podařilo na úseku ochrany česneku. Vidíme reálnou naději v použití přípravku Gliorex, případně Clonoplus pro omezení nebezpečných patogenů, hlavně Fusarium a Sclerotium. Ale s vlnovníkem jsme nepokročili.

    LUCKA-MORENI

    26. 10. 2016 15:54 Zakladatel vlákna: Lucie
    Dobrý den pane ing. mam problém s cesnekem zda morit či vyhodit. Tento rok půlka česneku je zdrava krasne tvrda a druha pulka asi napadena mam ji namorit či vyhodit.
    26. 10. 2016 16:45 Lucie
    Zapomela jsem napsat že je to česnek Havran nashledanou.
    27. 10. 2016 22:10 Václav Kozák
    Vážená paní Lucie,
    česnek po namoření Sulkou můžete bez obav vysadit. Česnek byl napaden vlnovníkem česnekovým. Sulka tohoto roztoče spolehlivě likviduje. V následujících letech doporučujeme Sulkou mořit už začátkem září, vlnovník se totiž nejvíce rozšiřuje a dělá největší škody během skladování
    < Novější1234Starší >

    Kontakt E-mail, telefon, adresa

    Ing. Václav Kozák a Ing. Jan Kozák
    Chvojenec 75, 534 01 Holice
    IČO: 05439710
    Kontakt

    cesnek@cesnek.cz
    E-mail není určen k poradenství.
    Rádi Vám poradíme v diskusi.

    Obchodní podmínky
    Reklamační formulář

    Šlechtění česnekové sadby Grafika zpracována Odemne