Dobrý den. Otázka Stompu tu byla dne 4.3.  Pan Ing. Kozák doporučuje stříkat Stompem, až když má rostlina 3 listy.

Melouny jsou dobrou předplodinou už proto, že brzy uvolňují pozemek. A pokud by byly hnojeny hnojem, pak by byly úplně výborné.

Noční mrazíky postřiku nevadí. Tak s chutí do toho.

Počkejte na názor p.Kozáka ,já bych je znova zasadil. Mráz česneku neublížil.
Zasadit jen ty zdravé.

Stomp můžete použít ještě před vzejitím česneku nebo po vzejití, když má rostlina 3 listy. Druhý termín je lepší, protože udrží porost bez plevelů až do sklizně.

Síran draselný aplikujte současně s první dávkou ledku vápenatého. Dávka záleží na tom, co už půdě je. Pokud nebyl použit před výsadbou Cererit nebo jiné hnojivo obsahující síru a draslík, pak dejte asi 200 kg/ha.
Poslední dávku ledku vápenatého už vynechejte, dusíku bude dost z močoviny. Poslední dávka močoviny může být ještě asi týden po odhlávkování.

Cereritu jsem dal před výsadbou  160kg/ha. Jaké by tedy bylo vhodné množství síranu draselného?

Tak Vám stačí dát síranu 100 kg/ha.

Nějak jsem dva dny nesedl k počítači. Předevčírem skutečně byla vhodná doba, ale teď se má ochladit a pršet, takž další vhodná doba bude po oteplení.

Děkuji za odpověď,včera jsem postříkal.

Je pravdou, že Stanik má z českých odrůd česneku nejbohatší olistění. A je hodně pozdní. Kdybyste ho sklidil později, měl by těch suknic méně, ale za chybu to není nutné považovat. Při předčasné sklizni bývá náročnější sušení, ale to loni bylo bez problémů.
Bohužel Vaše zkušenost s vlnovníkem u Staniku není obecná. Mimo úzkolistých (jarních) nepaličáků si vlnovník pochutnává na všech odrůdách.

Teď je vhodná doba, nálet ještě nezačal. Při odkrytí porostu se v něm pohybujete, což případně právě letícího škůdce trochu odradí. Textilii ponechejte  až do doby, kdy bude delší dobu, řekněme tak čtrnáct dní, pěkné jarní počasí.

Díval jsem se na předpověď počasí v oblasti Mladé Boleslavi a na příštích deset dnů se nepočítá s teplotou deset nebo víc stupňů. Takže zatím buďte v klidu, co se týká termínu. Horší je to, že v současné době není registrován žádný přípravek proti houbomilce.

Česnek pod sněhem

Půda je vhodná tehdy, když sázení aspoň trochu jde. Že ještě potom třeba zamrzne, vůbec nevadí. V zemi je česneku vždy líp než ve skladu.

Aj na zaklade už raz uverejneho odporučania som poslednu sadbu  zimneho cesnaku realizoval 30,12,2018 teraz už len čakam s akym vysledkom.
Sadba jarneho cesnaku asi bude za inych podmienok??

Dobrý den, pane Sisák, to jste šťastlivec, já takhle před 2 lety zasadila polovinu česneku 30.12. sázela jsem už za mírného mrazu a šlo to z tuha, tak jsem zbytek  výsadby "odložila"  cca o týden, protože poslední zimy jsou mírné a za týden mrazy povolí a sníh roztaje.  Dost jsem se sekla, místo toho napadlo cca 15 cm sněhu, kter roztál až na konci února, takže zbývající česnek jsem sázela na začátku března, zbylo ho asi polovina. Stroužky byly rozdružené a nevydržely:-( česnek z jarní výsadby byl sice menší, ale narostl pěkně. Od té doby si hlídám, abych tak dlouho nečekala nebo bych aspon namořila a sušila u kamen. Podotýkám, že se jednalo o podzimní odrůdy, takže se to dalo čekat. U jarních odrůd bych sázela jakmile to trochu jde, jak píše pan Kozák. Tj i za bláta a zimy, nečekala bych, až bude lepší počasí. To si s námi v posledních letech dělá co chce.

Ďakujem za zverejnenie vlastnych skusenosti,  posledna sadba bola urobena lebo som tak neskoro  ziskal ďalšiu odrodu cesnaku , zvyšny už bol sadeny postupne ako som ho ziskaval  . Teraz nahanam odrody jarneho  cesnaku , čo vôbec nie je jednoduche .Požadujem len veľkostručikove jednoradove -ako su zimne--  nap. havran max jovan.

V posledních letech se stává síra v půdě nedostatkovým prvkem. Dokud nám pršela kyselina sírová, tak to stačilo. Teď musíme síru přidávat. Česnek ji samozřejmě potřebuje pro tvorbu silic, ale obecně platí pro všechny rostliny, že při nedostatečné zásobě síry je omezen příjem dusíku. A to určitě nemůžeme potřebovat. Pro přihnojení použijte jakékoliv hnojivo obsahující síru. V případě síranu draselného nebo amonného Vám stačí na těch deset metrů nějakých deset až patnáct deka hnojiva aplikovaného v předjaří..

Omlouvám se 100l DAM na 0,4ha

Tož tady bych s "jedním zemědělcem" polemizoval. Uvedená dávka (100 l DAM = 130 kg) je moc veliká. Přepočteno na hektar je to asi 100 kg dusíku. Při listové opakované aplikaci bych volil celkovou dávku asi třetinovou, tedy asi 10 kg dusíku na hektar v jedné dávce, což by odpovídalo 25 l koncentrátu. Na ty Vaše dvě měřice by byla spotřeba 10 l. Aplikuje se buď koncentrát nebo roztok 10% nebo slabší. Silnější roztoky jsou fytotoxické. Vzhledem k tomu, že DAM obsahuje močovinu, musí se stříkat večer. Hnojivo SAM má menší obsah dusíku, proto by jednotlivá dávka byla u Vás asi 15 l.

V ČR jsou registrovány Clinic TF a Clinic Up. V obou případech se jedná o účinnou látku glyfosát, která je v poslední době silně pranýřována. Asi oprávněně. Pokud je pozemek určený k výsadbě česneku silně zaplevelen vytrvalými bylinami (např. pcháč, šťovík, pýr), má použití této účinné látky odůvodnění v létě, kdy jsou tyto vytrvalé plevele v plné vegetaci. Na likvidaci mladých plevelů na začátku vegetace doporučuji už více jak třicet let opakované vláčení porostu lehkými branami.
Hnojivo SK sol sice sami nepoužíváme, přesto ho s klidným svědomím mohu doporučit. Spíš bych ho použil během vegetace jako listovou výživu než aplikaci při přípravě půdy. Ale nezapomeňte přitom na dusík. Výživa musí být vyrovnaná.
Při této příležitosti bych chtěl poprosit všechny dotazující, aby při uvádění názvů ochranných přípravků, hnojiv nebo pomocných látek je správně psali. Myslím tím např. velká a malá písmena, také mezery. Zjednoduší nám to odpovědi, protože často musíme vyhledávat, co vlastně má tazatel na mysli.

Omlouvám se, ale nechceme se vyjadřovat k problémům odrůd, které nejsou z našeho šlechtění. Obraťte se tudíž na firmu Moravoseed.

Chcete po mně víc, než jsem schopen. Já jsem začal sázet včera a předpokládám, že do Vánoc budu mít hotovo. Hodilo by se sice sázet dřív, ale byl jsem dlouho v nemocnici a rekonvalescence po operaci trvala déle, než bych si přál. Česnek nikdy nezmrzne (týká se to českých odrůd). Toto pravidlo potvrzuje výjimka z roku 2012,kdy zmrzly i české odrůdy.
V roce 2016 jsme sázeli rovněž v prosinci. Poslední den ale už mrzlo. Do projetých brázd se sázet dalo, ale odpoledne se už nedalo zahrnovat - zem byla zmrzlá. Tak se to zahrnulo v březnu. Nevymrzla ani jedna rostlina. Tak se nebojte. I tomu Japu bude v zemi líp než ve skladu.

Mnohokrát Vám děkuji za povzbudivou a rychlou odpověď!
Záhorský se podařilo dnes vzdor zmrzlému škraloupu půdy zasázet, ale větší část Japa jsem nestihl... K němu bych se chtěl ještě zeptat: dopoledne jsem ho totiž už v domnění, že vše zvládnu zasadit dnes, namočil a obalil v Gliorexu - co se česneku vlastně po tomto ošetření děje a jaký vliv má jedno- nebo dokonce několikadenní prodlení s výsadbou? 
Děkuji a přeji hodně zdraví Vám i česneku!

Udělal bych to jinak. Mořit večer, po odkapání (1 - 2 minuty) promíchat se suchým Clonoplusem a ráno sázet.

Samozřejmě máte nasázet, nevyhazovat. A pro příště: pokud se moří před výsadbou, tak sázet ještě týž den, nejpozději následující.

Moc děkuji 

Dobrý den, Váš problém s vlnovníkem je následující: 1) je třeba rozlišit, zda vlnovník se do skladu dostal zároveň s aktuálně sklizeným česnekem, nebo 2) je již ve skladu jako  pozůstatek po sklizni loňského česneku. Tedy relikt z minulé sklizně. Pokud ad 1) Chce to řádně mořit Sulkou, a během vegetace používat koloidní síru (dříve Sulikol, dnes Kumulus, Solfatan a pod.). Tu koloidní síru můžete míchat s čímkoli, třeba v postřiku s močovinou, nebo jiným prostředkem. Existují sice i jiné akaricidy, ale ty nemají registraci, a taky kdo by to pak jedl. Pokud ad 2), tak nátěr regálu, stěn a kontejnerů na uskladnění je dobrá natřít, nebo postříkat Savem.  Ale pozor, pod názvem Savo se prodává kde co. Chce to t.zv. "Savo na bazény a pitnou vodu". Nejlépe je použít kvůli ceně chlornan sodný. Ten se musí ovšem naředit na cca 5%. Tedy pokud si pořídíte 20% chlornan sodný tak ředit 1:4. Hypermangan Vám fungovat nebude, je to antiseptikum, nikoli akaricid. A jeho vzorec je KMnO4.  Čili shrnutí: Nepřitáhnout si do skladu "novou" generaci vlnovníka a zlikvidovat starou, ve skladu již hladově čekající, Navíc je to takhle "EKO-bio"

Dobrý den, zrovna jsem chtěla psát dotaz, jak si ošetřit skladovací prostor, abych zlikvidovala vlnovníka, který se tam čas od času objeví. Česnek skladuji v papírových bedýnkách od ovoce na chodbě rodinného domu, kde je cca 15 stupnů, většinou tam vydrží až o další sklizně. Noviny po česneku spálím, připravím si nové papírové bedýnky, ty vystříkám Savem. Nevím jak zdatný cestovatel vlnovník je, případně jak dlouho vydrží "bez žrádla", nechtělo se mi vytírat celý prostor Savem a postřik stěn nelze. Máte někdo z pěstitelů tip, jak udržovat prostor pro uskladnění, případně nějaké další fígle? Děkuji

Dobrý večer pani Kopecká, pokud vám vydrží uskladněný česnek do další sklizně,tak v tom případě vás skladištní škůdce vlnovník trápit nemusí.

No, on právě nevydrží všechen, občas se objeví vlnovník a ty cibule bud vyhazuji nebo první spotřebovávám.... v domácích podmínkách dělám co to jde, aby česnek vydržel co nejdéle, kupovaný nejím, není nad vlastní vydrží vždy. Jsou rozdíly v odrůdách, nejdéle mi vydrží JAPO a to ani nechutná vlnovníkovi... bohužel mi v mé půdě naroste malé, tak ho pěstuju spíš proto, že vydrží dlouho. Skvěle drží i Anton, Lukan.

Jak ochránit česnek proti vlnovníku v domácích podmínkách není jednoduché. Také děláme ve spolupráci s některými pěstiteli různé pokusy, ale zatím se nám nic nejeví na sto procent, co bychom mohli všem doporučit.
Váš postřeh u odrůdy Japo je správný. Vlnovník ho nenapadá.

Pane Kozák, u Japa je fascinující ta výdrž, předloni jsem dělala "pokus" a několik cibulí jsem uchovala až do září dalšího roku... jasně, už neměly sílu jako po sklizni, ale pěkné tvrdé stroužky s dobrou chutí. Letos jsem JAPO nestihla, ale příští rok si zas pár stroužků zasadím.  Lepší výdrž jak Benátčan, alespoň u mne. Za těch cca 8 let co sázím vydrží spolehlivě nejdéle, Ale Anton mu spolehlivě "dýchá" na záda. Ten většinou tak dlouho nevydrží jen proto, že mně chutná nejvíc, je to moje nejoblíbenější odrůda na syrovo, do salátu, mnam

Podle mé zkušenosti nepaličáky vlnovník zrovna moc nenapadá. Buď mu nechutnají, nebo mu nevoní - čert ví. A Japo je nepaličák. Bohužel u mne Japo vyrostl vždy malý, prostě bonsaj. Tak jsem ho  přestal pěstovat. Pokud by se ale vyskytl klon, který dá alespoň 90 až 100 g na sušenou cibuli, šel bych do něj po 40 letech znova. Chuťově i trvanlivostí byl perfektní.

My tady sice píšeme Japo, ale bavíme se o naší odrůdě Japo II. A ten dorůstá stejně jako ozimé nepaličáky.

Bohužel, ani u JAPO II jsem dosud nenarazil na cibule o hmotnosti 100 g a větší. Z menších cibulí stroužky  na sadbu  zásadně nepoužívám. Holt jsem fanda "vysokotonážního" česneku a taky opata Mendela. U Japo II bych i trochu slevil, protože je opravdu dobrý. Ale takový zatím není dostupný...

Pozdravujem p. Kašpar. Vaše prispevky su "chemicky " na vysokej urovni čo poteši . Ako môže vlnovnik prežiť obdobie - ako dlho , ak v sklade nema "čo papať?" cibuľoviny su vysadene , cibuľa v kuchyni spracovana ako aj cesnak nove len z obchodu ? je nutne ošetrenie skladu ?

Také Vás zdravím. Jak dlouho vydrží Vlnovník držet hladovku opravdu nevím. Já ho likviduji mořením Sulkou, během vegetace postřikem koloidní sírou, t.j.rostlin a půdy okolo a desinfekcí skladovacích prostor (bedničky a podlahy pod bedničkami) 5% chlornanem sodným, což je Savo na bazény - zatím se to daří. A v chemii mám pouze středoškolské znalosti. Zahradní chemii se snažím používat podle Nařízení komise EU č. 889/2008 ze
dne 5. září 2008. Tedy  prostředky vyhrazenými pro ekologické zemědělství. Na fotce je ten dlouhý nový, ten se zkráceným stonkem a stroužky jsou rok staré. Fotka 2 roky stará, letos jsem nefotil, ale bylo to  stejné.

Dobrý den, můžete prosím napsat jakou dáváte dávku při postřiku koloidní sírou? Protože na kumulusu není dávka pro česnek uvedená. Děkuji

Dobrý den,to by mne taky zajímalo, při jaké teplotě aplikovat postřik a kolikrát postřik aplikovat za dobu vegetace. Děkuji.

Dobrý den, pánové. Začnu od začátku: Mořím v polysulfidech Ca, konc 0,7% - Sulka obsahuje CaSx 14%, tedy 5% Sulkou. Mořím 2x opakovaně, s minimální prodlevou při teplotě okolo 16°C. Poprvé min. 6 hod, podruhé min. 8 hod. Ona ta Sulka taky mimo Vlnovníka potlačuje i Fusarium, nezlikviduje ho, ale je rozdíl, když Vám Fusarium sežere 30%, nebo jen 3% úrody.  Moření v  uzavřené nádobě, (velká okurková sklenice) s vzduchotěsným víčkem,  ve sklenici je co nejmenší vzduchová bublina, ve tmě. Sklenicí je dobré občas zakvrdlat. Roztok se rychle rozkládá za úniku sirovodíku (Sulfan). Rozklad urychluje teplota, přístup vzduchu a světlo. Do naředěné Sulky přidám 1 kapku Jaru (ne víc) na 1 l roztoku. Chce to přesně měřit a nepřekračovat teplotu.  Důležité je zahubit Vlnovníka úplně. Ta potvora je totiž partenogenetická.  Takže moření 2 hodiny jak je zde doporučováno, považuji za omyl.  A pokud i při správné aplikaci někomu tenhle roztok "popálil", tak popálil stroužek napadený Fusariem. To začíná napadat stroužek nejčastěji u podpučí. A Sulka Fusariem napadenou část v počátečním stadiu zlikviduje. Že pak stroužek nemůže vyrašit je snad jasné.
Ke koloidní síře: Používám Sulikol K, (včasný nákup, před koncem výroby) což je 50% koloidní síra. Kumulus WG je 80%. Takže bude zřejmě třeba koncentraci o cca 1/4 až 1/3 snížit. Kumulus ale vyzkoušen nemám.  Postřiky jsou opět o teplotě. Sirné postřiky při vyšších teplotách mohou působit fytotoxicky. Stříkám s jara Sulikolem, když jsou rostliny cca 4-5 cm velké 0,6% - 0,8%. Pokud kombinuji s Kuprikolem proti Pseudomoniázám, dávám spodní koncentraci kvůli synergismu. Podruhé cca 4 týdny před sklizní 0,4% opět s Kuprikolem kvůli skládkovým chorobám. Teploty nejlepší okolo 16°C, při 20°C snižuji koncentraci, nad 24°C nestříkám. Stejně tak neošetřuji, pokud na rostliny svítí slunce. Spotřeba :cca 6 - 7 litrů na 10m2 včetně 1/2 m pásu kolem záhonu. Jinak liché roky používám Kuprikol, sudé Hypermangan. Hypermangan ovšem samostatně - sytě růžový roztok, barva asi tak "Beaujolais nuovo" A pozor: Tímhle způsobem se Vlnovníka nezbavíte hned, ale trvá to tak 2 až 3 roky.

Dobrý večer, děkuji pan Kašparovi za vyčerpávající odpověď. Pokusím se Váš postup aplikovat i u sebe. Možná je to návod i pro další pěstitele.

Dobře jste si všiml, asi jsem to nepřesně specifikoval. Má-li záhon s česnekem 10 m2 a půlmetrový okraj (to jsou např. cestičky) dalších 12 m2. tedy celkem 22 m2. Máte-li pokropit 22 m2 celkem, tak se mi nezdá 6 až 7 litrů, navíc ekologického postřiku tak mnoho.  Pravda, pokud použijete jemnější trysku, spotřebujete méně.  Já používám jakýsi čínský postřikovač s dost hrubou tryskou. Jinak to vychází podle mne na 2,7 až 3,2 deci na 1 m2. Tedy pokud má být půda i rostliny dobře postříkány.

Mockrát děkuji za odpověď.

Pan Kašpar ďakujem za odpovede na nenapisane otazky . morenie sulkou najprv 6 hod. a potom opakovane asi s novym roztokom 8hod.?kvôli degradacii sulky ?

Či sa zbavim vlnovnika vašim postupom mam pochybnosti pri nutnosťi    posuvať vysadbu na neošetreny pozemok - 4 ročny cyklus. schopnosť transportu aj vd´aka prudeniu vzduchu  tj.aj od susedov. a čo cibuľa kuchynska či ine cibuľoviny ale VĎAKA ZA NAVOD . chybička se vloudila  zahon   2 x 5 m --10m2 a uličky 0,5m dookola t.j 3 x 6m   je plocha spolu 18m2

ak sulka degraduje aj na sirovodik čo je jedovaty plyn nie je to cesta na suche ošetrenie hlavne kuchynskeho  cesnaku? do  dobre uzatvarateľnej nadoby dam cesnak k nemu do samostatnej nadoby sulku a to cele vystavim po dobrom uzavreti na svetlo nie slnko a po ??? dňoch mam vyriešene ??   sam očakavam dodanie  vakuovych doz skusim udusiť vlnovnika ďalši krok bude pridanie co2 či  čisty dusik /mam pristup k tekutemu /

 pan Kozak môžete nas informovať ake aj neuspešne pokusy skušali už pestovateľia aby sa nestracal čas pri opakovani už raz neuspešnych pokusov !!!  ĎAKUJEM
sučasny stav  nasvädčuje tomu že sa budeme musieť s tymto škodcom naučiť žiť a realizovať večny boj. ako je to s pasavkou zemiakovou či chovatelia kralikov s morom kralikov atd.

Vidím že jsem napsal víc nejasných věcí. Dobře myslel, blbě napsal. Tak za 1) Sulkou mořím opakovaně, pouze ale 2x. Třetí opakování nemá už účinek. To mám mnohokrát vyzkoušeno. Tedy naředím Sulku, a mořím nejméně 6 hodin, pak sleju a mořím další česnek stejnou Sulkou, moření prodloužím o dvě hodiny. To moření je nutno provést tak, aby se Sulka co nejméně degradovala. Já používám výše popsaný postup. Jedná se tedy o opakované použití Sulky.  S tím počítáním okraje záhonu jsem neuvedl jeho rozměr. Já sázím na záhon cca 10 x 1 metr. Tedy obvod je 22 metrů. Váš záhon 5 x 2 m má obvod 14 metrů. Snad takovou prkotinu nebudeme řešit jako školní příklad na minima a maxima funkce přes derivace. Nejmenší okraje by Vám vyšly na záhoně tvaru čtverce o straně 3,16 m. Tam by to zase šlo špatně okopávat motyčkou. 2) Jedovatost sirovodíku. Ono se toho H2S neuvolňuje tolik, aby se mohl někdo otrávit kromě Vlnovníka. Zkažené vejce v Čechách zvané pukavec či záprdek taky vypouští H2S a zatím se s ním nikdo neotrávil.  Ještě tam mám jednu chybku: správně je "Beaujolais nouveau" to pro jazykové puristy.....

Vážení pánové. Jsem rád, že se tu díky panu Kašparovi a jeho obdivuhodné píli rozvinula diskuse na téma ochrany česneku před škůdci. Ochrana česneku proti škůdcům je velice složitý problém, který těžko může vyřešit každý soukromě, proto je dobře, když se pěstitelé o své zkušenosti  podělí a mohou je porovnat se zkušenostmi jiných. Hlavní problém je totiž v tom, že bez  profesionálního experimentu se všemi patřičnými úkony, nedokáže pěstitel s jistotou usoudit, zda dané ošetření opravdu souvisí se snížením či zvýšením výskytu škůdce, zvláště pak v případě, kdy je škůdce v porostu bez rozboru prakticky nedetekovatelný a u sklizně je menší napadení detekovatelné též jen laboratorně.  Proto můžeme být přesvědčeni, že naše ošetření vlnovníka zničilo, zatímco jeho nižší výskyt může souviset s něčím úplně jiným. To však těžko pěstitel posoudí bez zkušeností dalších pěstitelů. Při profesionálních experimentech je totiž základem zjištění míry napadení ještě před experimentálním zásahem, teprve potom lze míru napadení srovnávat se stavem po ošetření.

Moření Sulkou se nedoporučuje po dobu delší než 2 hodiny. Na moření Sulkou byl rostlinolékaři vykonán řádný experiment. Závěr je takový, že delší moření negativně ovlivňuje výnos a na zdravotní stav rostlin nemá žádný efekt. Popálením česneku se nemyslí popálení stroužku (k tomu by bylo zapotřebí opravdu dlouhé moření nebo velmi špatný zdravotní stav), nýbrž popálení kořenových špiček, které jsou nejcitlivější a (hlavně) neregenerují. Z toho důvodu je též vhodnější moření už v průběhu měsíce září, kdy je česnek v
dormanci a kořínky se ještě nevytváří. Fungicidní účinky Sulky není radno využívat. Jsou totiž naprosto minimální a k tomu by bylo opravdu zapotřebí pro česnek nepříznivé delší moření. Škody způsobené Fusariem by to v žádném případě nesnížilo o desítky procent, ale maximálně okolo 1 %. Co se týče Fusaria,
vyvíjí se poměrně rychle, záleží tedy zejména na zdravotním stavu pozemku, moření, které nepůsobí i během vegetace, má minimální účinek (pokud vůbec nějaký). Ověřit to jde např. tak, že vysadíte pacibulky (jejichž
prostřednictvím se Fusarium nepřenáší) a stroužky pěstované předchozího roku ve stejné půdě s výskytem Fusaria. Při sklizni zjistíte, že míra poškození rostlin ze zdravých pacibulek a neošetřených stroužků je stejná. Z toho důvodu jsme poslední roky přestali používat i Rovral a zaměřujeme se na experimenty s
biologickými přípravky, které česnek chrání po celou dobu vegetace. 

Bohužel snížení výskytu vlnovníka nelze přisuzovat ani provedeným postřikům během vegetace, nýbrž faktu, že výskyt vlnovníka je poslední 2 - 3 roky výrazně nižší, než např. v roce 2013 a 2014. |Samozřejmě je to oblast od oblasti. Někde ani v letech 2013 a 2014 s vlnovníkem problémy nebyly, zatímco v posledních
letech se vyskytnout mohl. Určitě by likvidace netrvala 2 - 3 roky, neboť vlnovník se množí tak rychle, že i kdyby byl během vegetace omezen (a ne zlikvidován), namnožil by se zase během skladování při nejmenším na původní stav. Navíc je podle rostlinolékařů během vegetace velmi dobře chráněn, proto
by postřik sirnatými přípravky musel být v takové koncentraci, která by zlikvidovala i rostlinu.

Postřik proti Pseudomonázám je zbytečný, v našich podmínkách se na česneku
nevyskytují.

Každopádně jakýkoliv experiment na ochranu rostlin proti vlnovníku má význam, protože ten je v současné době hlavně díky způsobu šíření nejobávanějším škůdcem. Podle některých zdrojů se dokáže šířit i na vzdálenost tisíc kilometrů. Vzhledem k tomu, že se šíří pasivně vzduchem, podobně jako spóry plísní, je těžké se mu ubránit. Podle zkušeností se domnívám, že není tak důležité zaměřovat se na dezinfekci vyprázdněných skladových prostor (i podle některých zdrojů ve skladech bez upravené teploty není schopen bez česneku vlnovník přezimovat), ale hlavně na důsledné moření a to ideálně už v průběhu září, čímž se zajistí, že česnek nebude během skladování před výsadbou napaden. Bohužel u většiny experimentů, včetně těch našich, je závěr stejný - tudy cesta nevede.

Přeji dobrý den a úspěch v podnikání. Vyjádřím se napřeskáčku. 1) Pokud tvrdíte, že se v našich podmínkách pseudomoniázy nevyskytují, tak jak je potom možné, že se na Vašem webu objevilo letos z jara několik  snímků od různých pěstitelů, typických ukázek téhle bakteriální hniloby?  S Vaším tvrzením nesouhlasím.
2) Délka moření a poškození Sulkou - mluvím o klasické Sulce, tedy o polysulfidech Ca. Dělal jsem s tím řadu pokusů, několik let. Zejména teplotu a délku moření. Ve stejnou dobu, na stejné parcele. A jako optimální vyšlo: minimálně mořit 6 hodin, při teplotě nepřevyšující 16°C.  Krátkodobé moření, t.j. 2-3 hodiny dalo dobrý výsledek jen tehdy, byly-li stroužky předem oloupány, tedy nahé. Byly dříve roky, kdy Sulka prostě na trhu nebyla. Nahradil jsem ji 0,8% až 1% Sulikolem K, stroužky opět nahé. T = max 16°C, D = 1 až 2 hodiny. Na Fusarium fungovala ale pouze Sulka, na vlnovníka obojí. Takže zde souhlasím s výhradou. 3) Doba sázení: Mattioli uváděl termín sadby "Na svatého Václava", Staří pěstitelé "do konce října nejpozději". Já vzal za základ medián a sázím do 15. října v 350 mnm. A k úplné spokojenosti. Pozdější sadba dává menší cibule, alespoň u mne. (Mnoho let odzkoušeno v praxi) a jak jsem předeslal, preferuji velkohlavý česnek. Čili Váš termín výsadby považuji za možný, ale nikoli optimální.
4) K desinfekci bedniček: Vyprázdnění starého a uložení nového k uskladnění. Zde je u mne prodleva několik týdnů (1 až 3 týdny). Že by vlnovník nepřežil tak krátkou dobu o hladu pochybuji. Také zde jde o případné spory, které vypadly z uskladněného česneku. Není nic odpornějšího, pokud rozeberete cibuli na stroužky a vykoukne na Vás penicilin. Takže taky nesouhlas.
5) U mne to dlouhodobé moření fusariózu velmi silně potlačuje. Fusarií je ovšem více variant, možná, že některé variety jsou odolné, jiné nikoli.
Dodatek: Při sklizni dávám všechny odřezky do plastového sudu s těsným víkem, t.j. listy, část stonků, kořínky i se zbytky půdy. Prosypu dusíkatým      vápnem cca 25-40 dg a pak  na přelomu září-říjen tam ještě naleju zbytky Sulky po moření. Do 120 l sudu se vejdou pohodlně odřezky ze 600 až 700 rostlin. Zjara tu páchnoucí hmotu vyhodím na kompost.
Poznámka: Tu pseudomoniázu diagnostikoval u mne známý (ing. CSc) z VÚRV Ruzyně. To lze jen těžko zpochybnit.

Pokusím se odpovědět na všechny body, v některých případech jsme si možná nerozumněli, v některých ne úplně souhlasím;
1) Nerad bych zpochybňoval tvrzení ing. CSc., ale jsme v  kontaktu s několika uznávanými rostlinolékaři a ti už na jaře, kdy se na našem webu objevila Vámi zmiňovaná diskuse na toto téma, uvedli, že s Pseudomonas jakožto patogenem česneku se setkali jen právě v této diskusi na tomto webu. Česká literatura na toto téma mlčí, zahraniční na tom není o moc lépe. Otázkou tedy je, co považujete za typickou ukázku napadení pseudomonázou.
2) Aby se dal pokus skutečně vyhodnotit, je zapotřebí minimálně 3 opakování a opakování pokusu po několik let. U česneku je ta nevýhoda, že je vegetativně množený a každá cibule má trošku jiný výnosový potenciál i zdravotní stav. Proto jsou těžko hodnotitelné experimenty, kde každé opakování z každé varianty má méně než stovky jedinců (ověřeno, z tohoto důvodu jsme nemohli vyhodnotit mnoho experimentů, protože při výpočtu statistické průkaznosti nebyl viditelný žádný rozdíl kvůli velkým rozptylům).
3) Mattioli byl velmi vzdělaný člověk, který však žil už před pěknou řádkou let. Při vší úctě se však česneku příliš do hloubky nevěnoval. Vzhledem k tomu, jak se změnilo životní prostředí i jen za posledních 20 let (globální oteplování, odsíření komínů továren, globalizace trhu a s tím spojený přenos chorob a škůdců po celém světě) lze v současné době ztěží brát jeho doporučení za nejvhodnější. Pravdou je, že pozdní výsadbou se snižuje výnos a zvyšuje se v posledních letech i právě riziko napadení sadbového materiálu vlnovníkem česnekovým. Nicméně k pozdní výsadbě se přešlo v reakci na velké ztráty česneku způsobené napadením fusariem (nejen u nás a nejen na česneku, na pozdní výsadbu se např. v Holandsku přešlo i u dalších cibulovin napadaných Fusariem). Fusarium se vyskytuje téměř všude, proto opoždění sklizně má u většiny pěstitelů velký význam, a to i přes mírné ztráty na výnosu. Naším cílem je vyzkoušet vhodnou biologickou ochranu pro česnek proti Fusariu, díky které by se pravděpodobně mohla i výsadba uspíšit. V současných podmínkách však je v drtivé většině oblastí pozdní výsadba výrazně výhodnější.
4) V mém příspěvku nepíši o dezinfekci bedýnek, ve kterých je česnek skladován téměř do sklizně, ale o dezinfekci vyprázdněných skladových prostor už v období zimy. Týká se to tedy zejména větších pěstitelů, kteří pěstují česnek pro komerční účely a česnek vyprodají už v průběhu podzimu.
Čerpáme ze zkušeností nejen stovek našich (i bývalých) smluvních pěstitelů, ale i zákazníků, kteří naše doporučení aplikovali. To ovšem neznamená, že mají obecnou platnost, proto jsme velmi rádi za jiné zkušenosti. Na druhou stranu zpochybňování našich doporučení na základě zkušeností z jednoho stanoviště je poněkud předčasné.

Dobrý den,  pokusím se upřesnit.
1) S tou "možnou pseudomoniázou"  se to má následovně. Když se u mne před cca 40 lety tahle choroba yyskytla, obrátil jsem se na strýce, vzděláním zemědělského inřenýra, ten nevěděl, ale odnesl vzorek k expertovi do VÚRV, a dozvěděl jsem se následující - jedná se o houbovou chorobu, která je podporována (symbioza?) bakteriemi rodu Pseudomonas. Prý je to podobné jako u rakoviny jabloní (Nectria galligena), kde údajně také nejde patogena zlikvidovat, pokud se nezlikvidují bakterie rodu Pseudomonas. Bylo doporučeno použít buď postřk k tomu určeným antibiotikem, což tenkrát mělo registraci, nebo měďnatým prostředkem. Dnes si nejsem jist, zda bylo použito slovo "fypická", nebo "charakteristická".  Již dávno tomu. Já osobně tuhle chorobu viděl 3x v životě, což za více než 5O let co pěstuji česnek není mnoho.
Nicméně, choroba je to nepřehlednutelná a Kuprikol, nebo Burgundská jícha na to fungují k plné spokojenosti.
2) Statistika. Pokud zde píšu o čemkoli, tak pokus byl proveden na cca 100 rostlinách, opakovaně, po dobu 4 až 6 let. Sázím každoročne 600 až 700 stroužků. V současnosti budu snižuji na 400. (věk). Dále se opírám o zkušenosti strýce, tchána a dědy. Jen s rozdílem, že děd si Sulku vyráběl vlastnoručně  a nepoužíval koloidní síru, ale pouze svoji vlastnoručně vyrobenou Sulkou. Byl  učitelem chemie a fysiky na prvorepublikovém reálném gymnasiu, takže ten chybu v měření a výrobě neudělal. Poznatky mám  nikoli z jednoho místa, ale ze  čtyř různých míst z toho dva v kraji středočeském a dva v severočeském. Čili námitku o relevantním statistickém vzorku odmítám. Ty poznatky jsou navíc staré více než jedno století.
3) termín výsadby doporučuji nikoli podle Mattioliho, v jehož době probíhala t.zv. "malá doba ledová", ale z dlouholeté praxe nejen vlastní, tedy 15. října. Dále, biologická ochrana nejen česneku je jistě vynikající a taky módní záležitost. Jen mi trochu vadí, že jsem nikde nedohledal (zatím) zda jsou prováděny testy na vedlejší produkty téhle ochrany, např. na mykotoxiny. Mohli bychom se dočkat taky další aféry podobně jako s chlorovanými uhlovodíky nebo  antibiotiky. Tedy od nadšení směrem k zatracení.
4) Já desinfikuji dřevěné přepravky a nejbližší okolí, tedy regál na kterém bedničky s uloženým česnekem jsou uloženy. Nevím, jak daleko může hladový vlnovník dopochodovat. A samozřejmě nezpochybňuji Vaše poznatky a zkušenosti. Mám trochu jiné poznatky a nikoli z jednoho místa a nikoli krátkodobé. Pouze chci poukázat na skutečnost, že pěstovat česnek lze i jinak. Nechť si kdo chce vyzkouší a rozhodne se sám. 

Dobrý den pane Kašpar. Zmiňujete se zde o použití Kuprikolu. Chci se Vás zeptat, v jjakém poměru, za jakých podmínek a kolikrát ho aplikujete? Děkuji mnohokrát za odpověď, Polívka

Dobrý den pane Polívko, Já dávám buď Kuprikol, nebo Burgundskou jíchu. Z jara, po vzejití rostlin v konc. 0,6% až 0,7% pokud se objeví půdní povlak z Pseudomonních bakterií. Pozor: někteří lidé tento povlak zaměňují s mechem. Barvu to má stejnou, tedy zelenou, někdy zelenožlutou, jenže mech je rostlina, bakteriální povlak, pokud je vlhko, je jenom sliz. Je třeba ošetřit nejen rostliny, ale i půdu mezi řádky a okolo záhonu. Později dávám koncentraci 0,4% cca 4 týdny před předpokládanou sklizní proti skládkovým chorobám. U obojích přípravků je OL = 7 dní, a jsou zařazeny na seznamu EK jako "přípravky pro ekologické zemědělství"

Původně jsem do diskuse vyvolané panem Kašparem nechtěl vstupovat, přestože jsem požádal tři významné rostlinolékaře, z toho jednoho specialistu bakteriologa, o jejich úsudek. Sám se za fytopatologa nepovažuji, ale chtěl jsem mít jasno. Tento můj postoj mi byl (a to správně) vytknut, protože návštěvníci našich stránek často hledají rady v otázkách, kde si sami poradit neumějí.
Tož tak:
Zbavit se natrvalo vlnovníka česnekového je nedosažitelným cílem. Riziko napadení není pouze v tkáňové laboratoři. Na poli nebo ve skladu vlnovníka hygienicky přijatelným způsobem nezlikvidujete. A jeho šíření za vegetace větrem znamená riziko úplně všude.
Bakterie rodu Pseudomonas jako i další rody bakterií jsou součástí bohaté mikroflóry povrchu rostlin, také půdní mikroflóry, samozřejmě i půdního povrchu. Proto ten Váš známý mohl tyto bakterie izolovat. Jejich škodlivost však není u česneku v Evropě prokázána a ochrana proti nim je považována za zbytečnou zátěž životnímu prostředí.
Nejen zemědělci, ale i zahrádkáři jsou povinni dodržovat platné předpisy týkající se používání látek na ochranu rostlin. Žádný u uváděných přípravků není registrovaný na ochranu česneku.
Z výše uvedeného nemohu doporučit využívat postupy pana Kašpara, spíše naopak.
(Tento příspěvek je uveden na dvou místech, jednak jako reakce u příspěvku pana Kašpara a na začátku.)

Nerad odpovídám, ale na nedorozumění, či neznalost jinak nelze.
1) Nesmyslem je snaha zbavit se nějakého patogena "natrvalo". Stačí
časový úsek od zasazení do konečného konzumu, resp. nové výsadby.. A to
lze. Na totální vyhlazení nějakých forem života bychom museli počkat na
nové hromadné vymírání. Zatím jich v geologických dobách proběhlo pět.
Naposledy to odskákali dinosauři...
2) U bakterií rodu pseudomonas jde o to, že tyhle potvůrky žijí
s některýni houbami v symbioze a některé houby (fungi) naopak ničí.
Některé pseudomony jsou škodlivé teplokrevným živočichům včetně člověka.
Trpíte-li např cystickou fibrózou a nakazíte-li se běžným půdním
Pseudomonas aeruginosa, pak pravděpodobně umřete. Navíc pseudomony škodí
tím, že tvoří půdní povlak (film), který  zemědělci zaměňují s mechem,
čímž brání přístupu vzduchu. Tohle by měl ale rostlinolékař znát, pokud
je to opravdu rostlinolékař.
3) Největší nesmysl je upozornění na "platné předpisy" a údajně
chybějící registrace v ČR. Bohužel, všechny prostředky jsou registrovány
v "Nařízení Evropské komise". Zde je výslovně stanoveno, že členské
státy EU jsou povinny svoji legislativu uvést do souladu s tímto
předpisem EU. Že to nějací úředníci českého ministerstva zemědělství
odflákli, není můj, ani Váš problém. Všechny mnou uvedené prostředky
jsou registrovány v kategorii "Ekologické zemědělství".Odpovědět

Oslavovali jsme stejně jako Vy, mohu se zeptat jakou máte rozteč řádků? Vypadá že je to sázeno jako brambory, tedy dva řádky mezi kola traktoru?

Máme vysazeno na rozteč 45 cm. Na přípravu a zahrnování řádků se nám letos osvědčila ruční plečka s radličkou.  Jinak používáme Vari s hrobkovací radlicí.

Nádherná práce, děláme podobně, ušetří se hodně práce než dělat řádky ručně. Kolik jste sázeli? My oproti Vám "jen"45kg

Zdravím, rozteč řádku 35 cm, ručně jsme sázeli cca 300kg a zbytek strojově, jinak vycházelo na jednoho sazeče kolem 20 kg na den

Děkuji, strojně sazíte jakým sazečem? Jak jste spokojeni a je to předpokládám znát na kvalitě a výnosu, když sázíte i ručně.

Sázíme triřádkovým sazečem, koupen na bazoši 20k. Ale stejně je potřeba nahrobkovat, ty radličky na sazeči jsou strašné bláto, neustále se ohýbají. Jinak sází super, dá se nastavit krok a hloubka a rozteč, takže, když pak poladíte, tak se dá. Ale samozřejmě oproti ručnímu sázení, se to nedá srovnávat, úsilí vynaložené na srovnání stroužků a následné fajfky, se samozřejmě projeví na finálním výnosu. Jsem zvědav letos, kdy jsme zasadili několik odrůd, jak ručně tak i sazečem, jak to bude vypadat. Po sklizni budeme moudřejší. Jinak jsme sázeli-Havrana, Havla, Slavina, Vekana, Zahorskeho a Japo

Děkuji moc, ještě se zeptám jakou máte velikost sázecích misek a zdali jste nezkoušeli s tím sázet i cibuli.

Misky máme malé a cibuli budem sázet poprvé až ted najaře

Dobrý večer pane Blahout, obdivuji vaší práci a mechanizaci. Jelikož sázím po vrstevnici na velmi svažitém pozemku, tak si bohužel nemůžu dovolit sázet strojově. Traktorem  naznačím 3 řádky najednou, ale zahrnovat musím už jednotlivě řádek po řádku.

Zdravím pane Perníček,taky nejsme moc na rovině, 500mnm podkrkonoší, vyzkoušejte nastavit ramena podle náklonu pole a jezdit jen jedním směrem, pak se to dá. V zimě by se u nás  dalo i sáňkovat. Jinak krásná práce ať se Vám moooc daří

Dobrý den.V Sulce je vhodné mořit i zdánlivě zdravou sadbu.Clonoplusem nemoříme.Clonoplusem sadbu infikujeme semínky ,odborně spory, prospěšné houby.Z mé zkušenosti na vlhkou sadbu nasypat určené množství Clonoplusu,protřepat aby se všechny stroužky obalily a hned sázet.Zbytek Clonoplusu který zůstane v nádobě vypláchnout vodou a nalít na záhon.Jestli jsem zde napsal nějaký nesmysl,prosím o opravu rád se sám přiučím.Děkuji.

Děkuji za info.

Dobrý den. Stačí mořit dvě hodiny, stroužky nechat oschnout a sázet.

Díky za info. A jak hluboké děláte ty járky (díval jsem se na fotky), co jste vkládal dříve. 

Járky dělám hluboké kolem 10 cm.

Díky za info. Ať se daří. 

Dobrý den.Jak dlouho trvá ,než oschnou ? začátkem listopadu jsem mořil česnek po prvně,několik hodin jsem je nechal osychat,bylo poměrně teplo,pak jsem ještě použil fen,protože jsem se nemohl dočkat,nakonec stejně jsem je sázel ještě trochu vlhké.Teď když budu sázet,tak to musím počítat alespoň dva dny předem :-) 

Pane Sokirka sadbu staci mořit jen jednou.A jestliže moříte bezprostředně před výsadbou,tak nemusíte čekat na oschnutí.Stačí nechat okapat.Sázení vlhkých stroužků je i pro česnek výhodnější.

Děkuji za radu

Ještě přikládám jednu fotku. V zemi mám přes 3000 stroužků.

Vy byste , mít takovou sadbu Vy, takovou sadbu sám použil a pak na přesrok čekal co z toho bude? To tak ze zoufalství ne?

Pri dodani takej sadby v prvom okamžiku zlosť , ale ak mate zaujem o danu sortu ,aj taka mizeria vas nezastavi . Viem o čom pišem. Pri nedostatku sadby-  ako sa hovori  " topiaci sa slamky chyta " Sadba nesie znaky nevhodneho skladovania ,teplo a sucho, predpokladam zniženu kličivosť ale aspon sa dostanem do "fajty" odrody. Neviem akoby ste reagoval ak  by ste na zaklade popisu sorty - odrody danu odrodu objednal komplikovane a draho ziskal zo zahraničia a dodane by bolo niečo ine? Aj to  už mam za sebou. V mojom pripade pri diagnoze" cesnak" ide sa ďalej.

Než takovy sadbový česnek , tak kdyby už nešlo sehnat sadbový česnek, tak použiju česnek konzumní,ale hlavně  od pohledu zdravy česnek. Nejde o zlaté trenky, pokud pán neumírá,  a trva na odrůdě, tak si ji sežene další rok včas a včas namoří aby se mu to nestalo opět. Hospodařit stylem " topiaci sa slamky chyta"? buh žehnej takovému hospodaři. 

Ďakujem za želanie .Použiť konzumny cesnak bez znalosti pôvodu krajiny či odrody nemam zaujem. Aj tuto etapu pestovateľskej cesty mam za sebou. Chybou prezentovanej vzorky je predpokladam zle uskladnenie a nie CHOROBA ! preto nevidim problem v použiti na sadbu. Poškodenie sadby vlnovnikom-- aj na zaklade  odpovedi p. Kozaka po namoreni vysadiť.

Vy máte zas defenzivní přistup.Tak většinou v okolí vašeho bydliště se určitě najde pěstitel, který není trouba a ví co sadí, případně průmerný uživatel internetových stranek si najde pěstitele na webovych stránkách i s popisem česneku . A hlavní pravidlo je "co se mi nezda tak nesazím  přece   - a i toto tu zaznělo xkrát.  a když je něco poškozené vlnovníkem unosně, čili jen trochu,  je to něco jiného jako ty některé scvrkle chcipačky na fotce. Ale když je vám bližší  "Topiaci sa slamky chyta", sadte jak vám to pasuje. Ale doporučovat někomu druhému takový postup je pane "choré". 

Pan KK.     V  diskusnom prispevku autor vyjadruje svoj nazor ! Ak môj nazor -- to by som urobil ja -- pokladate za chory je to vaš nazor a mate naňho narok . Čo  sa skryva za :" aj tuto etapu pestovaťeľskej cesty mam za sebou ". koľko prace ,  úsilia a peňazí o tom nebudem pisať a obťažovať diskutujucich. Použit konzumny cesnak ako sadbu od pestovaťeľa OK ! kupenu z obchodu to by som zvažoval,  osobne nedoporučujem !

A já varuji i před "konzumným cesnakkom od pestovateľa". Před několika lety jsem byl u jistého pěstitele na Mělnicku, pěstoval léta na ploše nějakých dvou tří hektarů. A říkal: "Je-li mokrý rok, tak víc hnije, je-li sucho, hnije méně". Ale to "hnití" bylo háďátko. Nespoléhejte se na vysokou odbornost pěstitelů.

Pane Karle. Máte správný názor. Ten nešťastný vzorek se mi dostal do ruky od kamarádky a její mama byla nešťastná, zda vyhodit. Udělal jsem obrovskou chybu, že jsem tuto "věc" neposlal do popelnice. Pamatujte, chybami se člověk učí!!! Tak teď se budu dvě sezóny učit, jak paní zachránit pozemek.! Pokud v tom byl vlnovník. Naštěstí dala jen malý řádek, myslím, že zálivka sulkou prospěje a pokud něco vzejde, věřím v těch aspoň 50 %, začnu se zajímat o akaricidy, např. Sanmite 20 WP [eagri.cz.]. Psal jsem i v diskusi, že nedávám do země něco, čemu nevěřím. Na sadbu používám pouze špičkové stroužky bez vady, i třeba malého vzrůstu. Např. z Buchlovic jsem půlku sadbového Vekanu vyhodil už začátkem října. Vyšuškaný. K novým odrůdám na mé zahradě jsem velmi skeptický a vždy je na nějaký čas dávám dostatečně daleko od sebe. S p. Sisakem musím souhlasit, že když máte nebo získáte mimořádný vzorek odrůdy, chcete a musíte pro jeho záchranu podniknout mnohé! Sám jsem byl na pokraji "vymření ' několikrát. A k názoru p. Jána, nezlobte se, ale já raději zasadím kvalitní konzumní, než nepěkný sadbový. Omlouvám se za svůj monolog velkopěstitelům se stvoly do S. Jinak to nejde a moooooc fandím! 
Jak říkám, česnek je nejušlechtilejší plevel! 

Problém spočívá v tom, že cibuli silně napadenou, deformovanou háďátkem při sklizni vyřadí i laik (důvod poškození sice nerozpozná, vyhodí ji, protože je škaredá). Většina napadených cibulí ale žádné příznaky nemá. Po sklizni bez laboratorního vybavení háďátko nerozpozná nikdo. Natož na fotografii. To dovedou jenom dva lidé na světě, jak jsem vyrozuměl, vy a pan Dohnal.
Určování kvality česneku podle vzhledu nebo podle velikostí cibulí je metodou úsměvnou.

Prosím chápejte (i pan Dohnal), že probíhá sezóna, nikdo z firmy nemá čas vést absurdní polemiku o tom, zda dokážete zázračným způsobem stanovit sadbovou kvalitu česneku. Pokud takovou schopností oplýváte, prosím, zašlete svůj životopis na e-mail uvedený v kontaktu. Dobře placené zaměstnání máte jisté, firma tím na každé odrůdě ušetří roky práce.

Uvědomte si prosím, že je krajně nevhodné na webu držitele práv k odrůdám, jejichž vývoj a udržování je velmi náročný nejen finančně, doporučovat sázení konzumního česneku.
Stejně tak je nemístné navážet se do zákazníků, kteří možná obdělávají stokrát větší plochy, což zákonitě znamená, že musejí používat jiné metody pěstování.
Děkuji za pochopení.

Vážený pane Kozáku mladší, když už něco komentujete bylo by dobré si to přečíst - celé - než na něco reagujete Vaším arogantním  stylem. Nikde jsem jak uvádíte Vy 
-za 1. nedoporučoval  sazení konzumíniho česneku  -  "Než takovy sadbový česnek , tak kdyby už nešlo sehnat sadbový česnek, tak použiju česnek konzumní,ale hlavně  od pohledu zdravy česnek"  tot vše - trochu rozdíl než jak jste to podal Vy. 
 a za  2. nikde jsem nepsal že dokažu rozpoznat napadenou cibuli hadatkem bez přiznaků , a jestli vám vadí že jsem se na to dotázal, vzhledem k tomu že jsem se s tim nesetkal tak se Vám omlouvám - kdybych se s tím setkal nevědomně jak si myslite VY ,  při mém uvedeném pěstovaní  na svém poli, nemyslite že by přišla zpětná vazba bud to od zákazníků nebo urody v následujicích sklizních? 
 A vrchol Vaší komičnosti mi přijde vaše nabídka prace . Vy si myslite že dokažete platit zaměstnancům lépe než  co dokaže vyprodukovat orná puda v kombinaci s pracovními navyky a vztahem k půdě? Vratte se zpatky na zem pane. 

Česnek si sázejte, jakýkoliv chcete, pane Karle. O to nejde. Má reakce se vztahuje na celou předchozí diskusi, ne nutně na váš poslední příspěvek. Podstata mého sdělení spočívá v tom, že je nevhodné zneužívat prostoru producenta sadby k referování o tom, jak je dobré pěstovat konzumní česnek, navíc bez nezbytných znalostí. Byli jste upozorněni, že takové jednání tu není žádoucí. Pokud nechcete respektovat provozovatele diskuse, pokračujte prosím jinam.
Jsem potěšen, že na vás můj vtip působí komicky.

Z fotky, bohužel, nepoznám ani háďátko, ani kvalitu, ba ani odrůdu. A kromě toho svého česneku, který mám 19 let, a velmi se s ním napiplám, kupuju občas i sadbový. A velkopěstitele uznávám a obdivuji, stejně jako všechny, co dělají na poli, zvlášť při současných změnách klimatu. Určitě máte hodně práce, ale už jste mi podruhé zbytečně vyčinil za něco, co jsem nenapsal - 8.11. o Bjetinu, teď o háďátku. Nevadí, nic ve zlém. Vůbec se nepovažuji za odborníka, jsem malopěstitel a milovník dobrého česneku!! Proto se ptám, když nevím. Rád se dozvím, každý má právě jiné zkušenosti, jinou hlínu, jiné podnebí, jinou techniku. Děkuji všem za názory. 

Můžete, česnek přesazení snáší. Snažte se však maximálně zachovat kořeny a po rozsazení zalít.

Přejdu zdraví Vaši paní. Vždycky něco zapomenu v zemi. Před sklizní jsem si pár kousků, hozených bokem, spolu s trávou posekl strunovkou. Nechal jsem je tam. Počkám, až vylezou, zjistím zdravotní stav, opatrně je rozeberu a dám zpět,třeba o cenťák i dva hlouběji. Když se Vám nebude dařit s vyrytím bez poškození, nechte to v zemi. Budete mít "šalotku" - trs menších, ale stejně dobrých kousků!! Častěji pak okopat, provzdušnit. 

Děkuji pan Kozákovi i panu Dohnalovi za odověď. Je velice povzbudivá. Rozesadím hned zítra

Správný postup, ale nečekal bych na uschnutí, stačí oschnutí (pokud v tom vidíte rozdíl).

Děkuji za odpověˇ, měl jsem na mysli oschnutí

Teď je vhodný čas. Bude se sázet dobře a brzy se má výrazně ochladit.

Tyto informace naleznete v rubrice "pěstování" v části Příprava pozemku. Průmyslová hnojiva je třeba dávat před výsadbou. Buď zapravit plošně při přípravě na sázení nebo pokud sázíte do rýh (na Moravě říkají do járků, je možné dávat hnojivo na dno těchto rýh - tzv. hnojení pod patu.

Dobrý den. Po dvou měsících si myslím,že je to docela od pána nefér. Pokud byl při prodeji v pořádku a pán byl spokojený,tak není co řešit. Tohle měl pán řešit hned a ne teď.Je to čistě můj názor.

Ještě  jsem mu ho vezla osobně a kontroloval si ho...tak mě jeho reklamace zaskočila. 

Docela by mě zajímalo, jak na to ten člověk přišel. Nemáte náhodou fotku "napadeného" česneku?
Ale i bez toho si myslím, že konzumní česnek bez makroskopických příznaků přítomnosti háďátka je v pořádku. Není povinností dodavatele konzumního česneku deklarovat nepřítomnost háďátka. Pokud česnek vypadá normálně, reklamaci doporučuji neuznat.

Je to pouze jeho domněnka. Dala jsem mu i hlavu česneku na ochutnání a pak objednávku dovezla. Sám si to kontroloval a byl spokojen.... po dvou měsících fotka česneku, který vypadal takto... (snad foto odešlu:) ) se slovy, že máme napadene pole hadatkem.

Sama mám doma pouze pár hlav...ktere jsou v pořádku. Psal, že ž 20kg má 5kg v pořádku. 

Česnek jsme prodali více lidem a jen tento pán se ozval. Myslíte,že by to mohlo být způsobeno špatným uskladněním? Po dvou měsících se mi reklamace uznat nechce... ale jestli je v právu, tak chybu určitě uznam! Děkuji za radu!

Paní Lucie. Když si dnes koupím rohlíky a za měsíc je budu reklamovat, že jsou tvrdé nebo plesnivé,je to můj problém s uskladněním. Kupující musí vědět, že kupuje nestabilní živé zboží, které se den ode dne vyvíjí. A je na něm, jak s ním naloží. Neuznal bych, věděl co bere. Nekupoval sochu!! Snímky nevypadají na tragédii, pán zasadí a s omluvou vám poděkuje. 

Děkuji, mám na to stejný nazor! Jsem pouze zprostředkovatel prodeje a úplně tomu nerozumím. Proto se ptám :) 

Nejsem odborník, ale na háďátko se mi to nezdá??? Nejedná se spíše o nějakou houbovitou (plísňovou) chorobu?  Nemohla by být prosím  v rámci česnekářské osvěty do rubriky "choroby a škůdci" přidána fotografie suchého česneku napadeného háďátkem, tak jak je to např. u vlnovníka, případně u fasária atd.?
Děkuji.

Dobrý den, paní Teufelova, poprosím o detailnější informace: předpokládám, že jste produkt prodávala jako podnikatelka; byl zákazník spotřebitel, nebo podnikatel? A jednalo se o sadbu, nebo konzumní česnek?

Dobrý den. 
Přítel je prodejce pro velkoobchody. S tím, že tento česnek vykoupili od naší rodiny a dále ho prodávala přímo firma.

Pan je spotřebitel a česnek byl konzumní. Spíš mě zajímá; jestli je možné, že by se hadatko nebo vada česneku ( viz. Foto) projevila za dva měsíce a nebyla to chyba při uskladnění. Děkuji 

Česnek je živý organismus, různé problémy se mohou projevit kdykoliv. Samozřejmě mohou být důsledkem skladování.
Na prvním snímku je na jednom stroužku  pravděpodobně Fusarium, na druhém žádný problém nevidím. Háďátko vůbec ne.