Tohle je zde oblíbené téma. I já jsem s tím otravoval. Věda o rostlinách tvrdí, že jednoděložné rostliny mají víc nitrate reduktázy, takže snáz přijímají dusičnany, než dvouděložné. Dusičnany se také mohou v rostlině hromadit (tedy je pak rostlina může použít, kdy chce) a nejsou na rozdíl od NH4+ fytotoxické. Další argument je, že  dusičnan se přijímá jako aniont, čímž se rostlině neblokuje příjem živin ve formě kationtů ( Ca, K, atd).
Pak jsou i protiargumenty, že přijmout aniont dusičnanu stojí rostlinu víc energie, než amonný iont, ale rozdíly jsou v řádech procent. Podobných argumentů se dá napsat ještě víc. Podle různých experimentů zase většinou vychází nejlíp určitá na míru šitá kombinace NO3/NH4. Argument pro ledek vápenatý je jeho supersnadná rozpustnost a tedy rychlost působení. Amonné ionty stejně částečně prochází v půdě nitrifikací, ale pro česnek to asi nebude významné, protože na jaře má málo času. To opět favorizuje ledek vápenatý. Na začátku jara je tedy asi nejlepší využít ten, následně cokoliv. Můj neodborný názor tedy je to udělat naopak.

Plně souhlasím se závěrem pana Kavky. Nejsem odborník na výživu rostlin, ale fakt je ten, že i ve vlhké půdě je dusík z ledku amonného přijímán později než z ledku vápenatého.

Balení pro malé pěstitele, tj. pro plochu menší než 1 ha, bude k dispozici až na podzim. Je nepravděpodobné, že by v nějaké prodejně zůstala stará balení od loňska.

Přípravek Rizocore má při teplotě 3 -7 °C skladovací dobu 1 rok.Kdo si koupil víc a dobře uskladnil má přípravek i na jaro.

Dobrý den. Co jsem pročítal diskusi o houbomilce , tak pan Ing. Kozák psal, že vajíčka nezmrznou.

To je běžná situace, že po několika teplých dnech přijdou ještě mrazy. Houbomilku to bohužel nelikviduje.

Děkuji Vám i panu Zdeňkovi za rychlou odpověď.

Nemyslím, že byste něco dělal špatně. Asi bych v tom viděl vliv odrůdy.

U nás ještě neleze,odrůda bjetin,600 m.n.m

Nevím, jak dlouhé byly u Vás letos periody s teplotou nad 10 stupňů, proto raději alibisticky radím, abyste textilii zase ponechal do poloviny března.

I tak ďakujem, ozimný cesnak sa síce už vytiahol na nejakých 10 cm, ale chvíľu to ešte vydrží a potom sa rýchlo narovná. Jarný sa ešte nevytlačil nad zem, ten je bezproblémový.

Pro každé hnojení by bylo dobré znát zásoby živin v půdě.Jestliže výrazně přehnojím předplodinu a zpátky několik let byl pozemek v dobré kondici,t.j. že byla dobrá úroda si česnek poradí i bez výrazného přihnojování.Bylo by dobré jednou za čas si nechat udělat základní půdní rozbor.Pokud mě pamět neplete,již tady bylo odpovězeno že je vhodnější použít ledek vápennatý.Amonný dusík česnek neumí využít.

Pro první přihnojení česneku vždy volím a doporučuji ledek vápenatý (LV, 15,5 % N), protože je okamžitě přijatelný; vzhledem k tomu, že je silně hygroskopický, je přijímán i v suchém období. Naproti tomu ledek amonný s vápencem (LAV, 15,5 % N) je přijímán později, v suchém období zůstává ležet na povrchu půdy bez užitku. Hnojivo DASA 26-13 (26 % N, 13 % S) má asi nástup také pomalejší; soudím podle toho, že se nepoužívá k regeneračnímu hnojení ozimů. 
Není na škodu nechat si udělat půdní rozbor v pětiletém cyklu. Zemědělská laboratoř k výsledkům také doporučí hnojení pro udanou plodinu. 

Ještě počkejte. Pokud vyjde předpověď počasí, že nám už nezamrzne, pak by to připadalo v úvahu asi za čtrnáct dní.Správný agrotechnický termín je období, kdy už česnek očihleďa roste. (To krásné slovo si pamatuji ze svého rodiště.)

Agrotechnický termín očividně roste je pro mne dost neurčitý.Spíš by mne zajímala výška rostliny,počet listů.Děkuji za odpovědˇ.

Myšleno je když je v pohybu.

Dobrý den,já si myslím,že to pan Kozák napsal jasně.První přihnojení se provádí,když už česnek vegetuje a nepředpokládá se že by zamrzlo

Několik dní jsem neměl k dispozici počítač a co se vyrojilo příspěvků.
Já jsem při přihnojování nikdy listy nepočítal ani neměřil výšku rostliny. A myslím si, že to ani nemusí být každý rok stejné. Takže se držím pro mě osvědčeného "očihleďa".

Pane Filip, jíst namořený česnek je nesmysl ale sázet můžete a to nejlépe hned!
  Budete sklízet o něco pozdeji ,o proti podzimní výsadbě.

Vidím to stejně jako pan Bříza.

Pokusím se přiložit obrázek ze zdrojů zdejšího fóra. Ruský paličák (vlevo) (přesněji česneky skupiny porcelain) má takový specifický tvar stroužku. Dobře to nakoukáte zde v dikusi, když projdete téma "Ruské paličáky". Havel (vpravo) je tak trochu mutant, ten moc do té moderní fylogenetické klasifikace nezapadá.

Odrůda Havel je tzv. ruským paličákům morfologicky blízká. Je třeba vědět, že do této skupiny náleží stovky víceméně podobných klonů, takže některé z nich mohou být na první pohled stejné jako Havel. Navíc i na jednotlivých stanovištích dochází k drobným změnám ve vzhledu. Takže s jistotou rozeznat Havel nemusí být vždy zrovna jednoduché.

Dobrý den, včera jsem se taky dívala a začíná řešit. Sadila jsem v půli listopadu. Je to normální, že začíná růst, je vcelku teplo. Mráziky po ránu by mu neměli nijak ublížit. 
Ohledně zakrývání, já nezakrývám roky ničím a česnek je v pořádku a zdravý. Ale záleží na každém, ikdyž možná teď už je  zbytečné přikrývat. 

Rojenie - vylietavanie  "houbomilky " sa predpoklada ak su teploty aspon 3 dni nad 10st. čo asi nehrozi

Pane Sisáku, dobrý den, páteční teplota 14 stupnů, sobotní teplota 14 stupňů, dnešní teplota v 8,30 je 7°C, takže bych se dost divila, kdyby se přes 10 °C nedostala... proto jsem se ptala jak jsou na tom ostatní. Lokalita Střední Čechy, 350 m n m.

Po doplneni tychto udajov  suhlasim s Vami PRIKRYVAŤ

Dobrý den.
Česnek jsem loni zasadil poprvé v životě.
Pronajal jsem si zahrádku.
Mám tedy pouze teoretické znalosti o pěstování této zeleniny.
Česnek mi ještě neleze.
Měl bych také zakrýt záhonek nebo se to dělá až když kouká z hlíny?
Děkuji.

Dobrý den, klidně zakryjte, ikdyž neleze. mně taky neleze. Většinou jsem zakrývala rovnou po výsadbě. Ale posledních pár let řeším fusarium, takže spíš zvažuju že s ohledem navlhkost zakrývat nebudu. Nevím zda  je v mé lokalitě houbomila aktivní. Potkala jsem ji na pozemu před cca 5 lety. Zvažuji, co je pro česnek horší, jestli vlhko a teplo umocněné textilií a nebo houbomilka.

Mam ale stale pochybnosti , vlhka  je  dosť  biela textilia napomôže zvyšiť teplo neaktivuje to rast cesnaku a potom čo bude vo  februari - unoru ?

Riziko napadení fusariem je v tuto dobu minimální. Pokud vaše obava pramení pouze z prosincového příspěvku na toto téma, je bohužel pravděpodobné, že obsahuje chybné informace. Co se vlhkosti týče, textilie nebude mít na růst fusaria žádný vliv, pokud totiž není velké sucho, vlhkost ho prakticky neovlivňuje.

Pane Kozáku, a kdy si dělat s fusariem starosti? O víkendu jsem aplikovala Clonoplus a počítám, že záhon zaliju ještě v době, kdy bude česnek cca 10 cm vysoký. Fusarium je pro mne "záhada". Zkušenost z minulých cca 5 let je, že česnek mi obvykle roste velmi pěkně, na zimu podtivě zakryto bílou textilii. Odkyt cca v březnu, dubnu podle počasí, přihnojování, okopáváno a tak v květnu, v červnu začnou  vadnout listy a podle fotek jste mi několikrát psal, že to je fusarium. Vypozorovala jsem, že některé odrůdy jsou citlivější, třeba Anton, ale zas chuťově můj favorit:-)

Dokud není půda dostatečně teplá (9 stupňů), Fusarium odpočívá. Jediné, s čím proti němu můžete vytáhnout do boje jsou pomocné rostlinné přípravky, mimo Vámi zmiňovaný také Rizocore. Chemie na něj žádná není. Pokud je česnek v dobré růstové kondici, tak se může lépe bránit útoku.

Ďakujem za dnešne odpovede

Protože se setkávám s pěstiteli česneku, kteří jsou profesionální zemědělci, tak vím, že do česneku používají tytéž přípravky pro zvýšení kondice jako do polních plodin. Problém je však v tom, že tyto přípravky nejsou distribuovány v drobném balení, proto je zbytečné uvádět jejich názvy. Musím se přiznat, že nesleduji nabídky zahradních center, takže nevím, co je v současné době pro zahrádkáře ještě na trhu. Ale obecně platí, že můžete použít jakýkoliv přípravek těchto vlastností, i když  nebude v návodu česnek uveden. Každopádně je třeba respektovat návod k použití a také dobu trvanlivosti. To je obzvlášť důležité u přípravků obsahujících živé organismy.

Dobrý den,

Já jsem houbomilku pět let na pozemku neviděl. Až vloni mně larva sežrala 1/4 úrody.
Uplný nájezd. Všude na záhonech černo larev. Včetně cibule, pažitky a některých okrasných květin. 
Chtěl bych se zeptat, kdy mohu folii sundat. Já tam dal černou, jinou jsem neměl.
Dopředu díky za odpoved. Folijuju letos poprvé.

Tak tu houbomilku jste tam ani loni neměl. Houbomilka má larvy bílé a můžete je najít v rostlině (po jedné) na začátku května. Potom zaleze do půdy, kde se zakuklí.
Ale s něčím podobným (nebo spíše stejným) jsem se setkal loni koncem dubna u pěstitele na uherskobrodsku, přičemž v dané obci zdaleka nebyl sám, kdo měl tuto nepříjemnou návštěvu. Nechal jsem si toho škrobáka určit na základě fotografií a s největší pravděpodobností se jednalo o bázlivce vratičového z čeledi mandelinkovitých. Ten měl loni "svůj rok" a napadal spoustu druhů rostlin, přičemž většina pěstitelů ho loni viděla poprvé.
Černý kryt bych doporučil sundat v době píchání česneku, což už možná je.

Děkuji moc za odpověd.
Tak to jsem rád, že to nebyla houbomilka.
Ta černá larva vloni teda opradu řádila u mně na pozemku. Snad už letos nebude v takovém mnořství.
Díky za radu, folii sundám hned o víkendu, mám pod ní rané odrůdy - vekan, havel, havran, bjetin a ty už na záhonech bez plachty lezou ven.

Pro odstranění či redukci tohoto problému používáme listové hnojivo schelátovým železem TENSO Iron v dávce podle příbalového letáku, který jek dispozici na stránkách: 
https://www.yaraagri.cz/siteassets/dokumenty/pds_tenso-fe---pribalovy-letak_tcm440-250740.pdf/
. Přihnojovat železem na list jsme začali už před mnoha lety v izolátech, kde česnek pěstujeme v rašelinových substrátech, v kterých mimo jiné tento prvek byl v nedostatečném množství. Při pěstování v izolátech má ovšem česnek specifické podmínky. Se skvrnami na stroužkách jsme se tam nesetkali už asi 10 let. Před několika lety jsme přihnojovat železem začali po konzultaci s odborníky na výživu a hnojení rostlin i při polní produkci sadby. Aplikujeme zhruba týden před objevením květenství mezi listy a aplikaci opakujeme přibližně po 2-3 týdnech. S jeho úspěšností jsme spokojeni. Ale každý rok je jiný. Je potřeba brát v úvahu, že mezi jednotlivými živinami funguje synergismus a antagonismus, kdy zvýšením příjmu jednoho prvku se může zvýšit či naopak blokovat příjem jiného prvku. Příjem živin bývá blokován i vlivem klimatických podmínek, takže nejde předem určit jen podle půdního rozboru, jestli bude rostlina optimálně vyživována. Ani se nepodařilo prokázat, jestli skvrny na stroužkách jsou způsobeny jen deficitem železa.
Půda je velmi složitý komplex skládající se z neživé i živé složky; na uvolňování živin se podílí právě ta živá složka, kterou chemické půdní
rozbory nepostihují, ale ani nemohou postihnout. Samozřejmě zde také výrazně působí teplota a vlhkost. Z tohoto důvodu nelze stanovit ideální složení pro jakékoliv rostliny. Když si projdu ve své knihovně názory různých autorů, tak nevím vůbec nic, protože se výrazně liší. Ale
každému z nich to v dané oblasti samozřejmě vyhovuje. Často dostávám otázku, kterou odrůdu pěstovat v jílovité, písčité či jiné půdě, a na to
rád odpovídám: mezi nejlepší oblasti pro pěstování česneku patří bzenecko a Drásov, jedno je na písku, druhé na jílu, a stejné odrůdy
dosahují špičkových výnosů. Něco jiného by bylo při hydroponickém pěstování, tam by se dalo přesně dávkovat potřebné živiny; ale pro tento
způsob pěstování nejsou příhodné ekonomické podmínky, proto chybí imetodika tohoto způsobu pěstování.
Porovnávat fleky česneku s flekatostí cibulí tulipánů nebo narcisů mě nenapadlo. Určitě také proto, že v případě fyziologické poruchy by v tom
asi nebyl problém a ani jsem to u tulipánů ani narcisů nezaznamenal. Narcisy mají víceleté cibule dostatečně obaleny suchými suknicemi, takže
pokud dobře rostou, nebyl důvod zkoumat, co je pod nimi ukryto. Tulipány mají cibule jednoleté, většinou s dobrou "slupkou"; některé odrůdy
Tulipa kaufmanniana se sice rády svlékaly (sprosťáci), ale pokud se tam neobjevilo Penicillium po mechanickém poškození, tak se dávaly k
expedici bez reklamací. U česneku jsou však zákazníci přísnější. Tulipány už nepěstuji, sežraly je myši. Na narcisy se mohu podívat
(pokud nezapomenu) příští rok. Nechávám je na dva roky a sázeli jsme na podzim.

Moc děkuji za obsáhlou odpověd a přeji mnoho úspěchu ve Vaší práci. Polách

Ano ,dá se ale až půda trochu oschne!

Vtom bych neviděl problém, půda může oschnout až v dubnu třeba, vždyť na podzim se taky sází za mokra. Uvidím, co poradí Kozákovi.

Dobrý den. Pokud Vám to podmínky dovolí, tak bych osobně sázel. Na nic nečekat, ale ted´ slibují pršet a pak mrazíky na noc od půlky týdne. Tak uvidíte

Aj na zaklade odpovede Ing. Kozaka pri inej otazke by som zo sadenim počkal  , ešte nie je koniec zimy /unor ??

Pane Sisáku , nevím, proč podle Vás  by nemohl pan Svoboda sázet jarní česnek už nyní, pokud to podmínky dovolí . Bude mu v zemi daleko líp, než při skladování.

Nějak jsem to zblbnul a odpověď neodeslal. 
Jarní česnek samozřejmě zasaďte hned, jak to půjde. V zemi je mu líp, než na skladě. I kdyby se měla opakovat zima roku 2012, což nepředpokládám, kdy ozimé česneky hodně zmrzly a pozdější jarní výsadba byla výhodou, pak vězte, že ten, kdo sázel v lednu (bylo tehdy teplo), měl úrodu úplně normální.

POTEŠUJUCA  infor. prajem nech sa Vam ďalšie zdravotne problémy vyhýbajú  a terajšie uspešne zvladnete . 

 Pane Samek , jen pro zajímavost, na podzim jsem zapoměl několik stružků
na záhoně a asi po 5 tdnech pusily kořeny du půdy o délce 15 cm.
 Já to taky zkoušel , sázet brzy na jaře a kořeny byly dole v kelímkách stočeny
proto je potřeba vyší kelímky od šlehačky a zapustit je částečně do zemně a
po rozmrnutí zasadit do půdy. Pokud by jste sázel v dubnu ta raději jarní
česnek.

Ještě bych doplnil, sázejte hodně mělce, špička stroužku může zůstat venku, ať mají kořeny dost prostoru. A před přesazením nezalévat, raději nechat mírně zavadnout, ale jenom mírně, nepřehánět.